Testy ojetých aut, recenze nových aut

Ojetý Hyundai ix35 2,0 CVVT (2011) - s tímhle autem se před lety trefil Hyundai do černého

16.06.2020 Jiří Soukup
Foto: Jiří Soukup; favcars.com

Komfort 8 / 10

Prostornost 7 / 10

Testovaná motorizace 7 / 10

Kvalita zpracování 7 / 10

Ceny oprav 7 / 10

Ceny ojetin na trhu 8 / 10


Hodnocení redakce7.33

Uživatelská hodnocení-


Obliba nových i ojetých vozů SUV rok od roku v tuzemsku roste. Přispívá k tomu mimo jiné pocit bezpečnosti, stále líbivější design a dokonalejší technika. Na to v roce 2011 vsadil i Hyundai se svým modelem ix35, který je i po devíti letech na trhu stále vyhledávanou ojetinou. Nahradil model Tucson, který se ale po letech do portfolia značky zase vrátil. V době uvedení na trh jsme dostali k testu model s benzínovým dvoulitrem a automatickou převodovkou. I když se dnes takové auto prodává na trhu ojetin za cca 220 tisíc korun, doporučujeme spíše naftovou verzi s manuálem, která se dá pořídit již za nějakých 180 tisíc (motor 2,0 CRDi, 135kW). No a jak se nám ix 35 před lety líbila? Přečtěte si tehdejší hodnocení našeho kolegy:


Foto: Jiří Soukup; favcars.comNajít jednoduchou cestičku k zákazníkovi není pro automobilky vůbec snadné, platí to i v případě automobilů SUV. Jejich nároky jsou vysoké a to jak na techniku, tak na vzhled. V designérském centru Hyundai v Německu zapracovali a na trh uvedli úplně nové auto, které nemá s předchůdcem Tucson takřka vůbec nic společného. I po technické stránce se konstruktéři činili. Kompaktní ix35 nabízí rozhodně neotřelý vzhled. Přitažlivost hraje podstatnou roli, vždyť se sází na to, že si zákazníci koupí tento automobil především pro jízdu mimo terén, pro běžnou městskou přepravu. Zcela jistě je zajímavěji tvarovaný než předchůdce Tucson. Z přední masky chladiče vychází linky, které plynule přecházejí mezi horní hranou předních světlometů a kapotou motoru na spodní hranu bočních skel, kde se linie zvolna zvedá. Přední část je poměrně vysoká agresivními křivky u chladiče dávají vozu dynamický ráz, stylově čisté je i zakomponování přeních světlometů a mlhových světel. I bez přehnaného množství chromu působí přední část velmi přitažlivě a mladistvě. Také z boku, zejména v zadní části blatníků dávají křivky vozu energické vyznění.

Foto: Jiří Soukup; favcars.comNevšedně tvarovaný je i interiér kabiny. Kapsy a madla v bočních dveřích jsou ve tvaru jakési vlny, palubní desku ostře ozvláštňují řezané křivky, ve spodní části středového panelu jsou umístěná velká madla. Osobitým stylem v kombinaci tmavě šedé a stříbrné barvy jsou zpracovány ovládací prvky a displej rádia. Podsvícení palubních přístrojů umístěných v hlubokých tubusech má efektní světle modrou barvu. Použité materiály mají  hodnotný vzhled, kožené čalounění má vyjadřovat pocit luxusu. Přesto je nutné poznamenat, že velká část plastů je takzvaně neměkčených. Tvar i rozmístění ovladačů je solidní. Poněkud rozpačitý dojem může ale vzbudit umístění některých elektronických prvků. Například přepínání funkcí palubního počítače se provádí tlačítkem Trip vlevo od přístrojové desky, což je při jízdě vcelku nešikovné, jelikož ho přikrývá volant. Ohřívání zadního skla je zase umístěno symetricky k bezklíčkovému startování tlačítkem, ale do míst na středovém panelu před spolujezdcem, tedy trochu dále z ruky. Dotykový displej zobrazující funkce rádia, nebo navigace či zadní parkovací kamery má slušnou velikost, ale jeho obraz při denním osvětlení sluncem není dobře vidět, jelikož je málo kontrastní.



Foto: Jiří Soukup; favcars.comNa předních sedadlech je místa poměrně dost, nastupování i usazení je bezproblémové. Spolujezdci vzadu však mohou mít kvůli vyšším prahům a menší šířce dveří při nastupování potíže. Naopak sezení je i pro urostlé jedince pohodlné a to jak v předu, tak vzadu. Řidič má díky vysoké pozici dobrý výhled směrem dopředu a do boku. Dokonce je vidět na konec přední části karoserie. Naopak výhled směrem šikmo dozadu je kvůli malé prosklené ploše zadních skel a silnému C-sloupku poměrně omezený. Kvůli malé ploše zadních bočních skel a vysoké spodní hraně mají především děti horší pohled z auta ven. Hlavní cílem tohoto auta není převážet velkou rodinu a množství zavazadel, i z toho důvodu je variabilita interiéru poměrně omezená. Kufr má i přes svoji papírově udávanou velikost 465 litrů subjektivně nižší kapacitu. Především délka, ale i hloubka je skromná, velikost lze zvětšit dodatečně zvětšit vyjmutím rezervního kola umístěného pod vymezovací podlahou kufru.

Foto: Jiří Soukup; favcars.comU testovaného vozu jsme měli možnost vyzkoušet přeplňovaný benzinový motor 2,0 D-CVVT o maximálním výkonu 120 kW s automatickou šestistupňovou převodovkou. Je to motor se slušným kultivovaným chodem, při běžných otáčkách motor pracuje velmi potichu, reakce na přidání plynu je rychlá a bez klasického turboefektu. Řazení automatické převodovky probíhá takřka okamžitě. Při předjíždění, nebo při znatelné potřebě akcelerovat převodovka podřazuje až o dva stupně dolu,  ale také již při mírném stoupání přeřazuje dolu. Motor má síly poměrně dostatek, maximum točivého momentu 194 Nm se dostavuje až při 4600 otáčkách, nechá se tedy ochotně vytáčet i do vyšších otáček, ovšem s tím roste i jeho žíznivost, která se klidně dosáhne i hranice až dvanácti litrů. Podvozek má tužší naladění, v zatáčkách se automobil příliš nenaklání. Dobře filtruje nerovnosti na rozbitých cestách. Do příliš náročného povrchu ale není dobré se pouštět kvůli nízké světlé výšce. Automobil se chová agilně, a to i díky citlivému řízení s dobrou zpětnou vazbou. Automobil má velmi dobrý rejd, takže při městské jízdě se s ním dobře manévruje jízda, také parkování je s ním pohodlné. Při jízdě po dálnici je řízení zase dostatečně tuhé a drží směr. Brzdy jsou dobře dimenzované s poměrně ostřejším nástupem, po chvíli se člověk s nimi sžije.

Testovaný Hyundai ix35 s dvoulitrovým benzinovým motorem je modelem  který upoutá vzhledem. Potěší také tichý chod motoru a přesné řízení, což jsou hlavní přednosti tohoto automobilu. Kdo však hledá úspornější provozní variantu, bude muset volit z některé ze vznětových motorizací.

Ojetý Hyundai ix35 2,0 CVVT (2011) - s tímhle autem se před lety trefil Hyundai do černého

Jiří Soukup

Další články