Provozovat firemní vůz až do jeho technického selhání je v českém podnikatelském prostředí stále nejčastější praxí. Zhruba polovina menších firem a živnostníků mění auto až ve chvíli, kdy definitivně doslouží.
Ukazují to data skupiny AURES Holdings, provozovatele největších středoevropských sítí prodejců ojetých vozů AAA AUTO a Mototechna. Odborníci skupiny AURES Holdings varují, že takový přístup může vést k neúměrnému růstu nákladů na kilometr a propadu zůstatkové hodnoty vozu. Ekonomicky větší smysl dává včasný prodej a nákup zánovní ojetiny – například na protiúčet.
Podle aktuálních dat se 49 % menších firem do 20 zaměstnanců a přesně polovina živnostníků drží strategie „jezdit, dokud to jde“. Druhým nejčastějším impulsem k výměně je dosažení určitého vysokého nájezdu kilometrů (shodně zhruba 25 % podnikatelů). Experti skupiny AURES Holdings však varují, že v tomto bodě již hodnota vozu strmě klesá, zatímco náklady na údržbu čím dál tím více rostou.
Ojetý vůz jako racionální volba
Pro živnostníky je sekundární trh hlavní volbou – celých 61 % vozů, provozovaných osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ), tvoří ojetiny. Velkou roli hrají také u menších firem, na sekundárním trhu nakupuje 45 % z nich. Nejvíce preferovanou cestou, jak se zbavit starého vozu, je protiúčet – tedy výměna starého za nový u jednoho prodejce, což šetří čas, administrativu, a hlavně náklady. Až druhý v pořadí je prodej v bazaru, následuje vrácení vozu leasingové společnosti. Pouze jednotky procent podnikatelů počítají s tím, že nechají svůj vůz ekologicky zlikvidovat.
„V datech tedy můžeme vidět jasný paradox. Většina podnikatelů by na jednu stranu ráda za svůj starý vůz dostala nějaké finance na koupi nového. Na druhou stranu ale často nechávají auta dosloužit na samou hranici jejich technologických možností, kdy už často bývají prakticky neprodejná. Řešením je včasný prodej za rozumné peníze. Pořízení novějšího auta navíc dává smysl, protože modernější vozy nabízejí nižší spotřebu a vyšší bezpečnost i spolehlivost, což jsou pro aktivní řidiče s nájezdem nad 20 tisíc kilometrů ročně klíčové faktory,“ upozorňuje generální ředitel skupiny AURES Holdings Petr Vaněček.
Více než polovina OSVČ (58 %) najede ročně svým vozem alespoň 10 000 km, přičemž téměř čtvrtina (24 %), dokonce více než 20 000 km. U menších firem je intenzita využívání vozidel ještě o něco vyšší: 65 % z nich vykazuje průměrný nájezd nad 10 000 km ročně a 26 % překračuje hranici 20 000 km.
Firmy jsou disciplinovanější v obměně – 60 % z nich vyřadí vůz nejpozději do šesti let od pořízení. Naopak 22 % živnostníků provozuje auto déle než deset let, což je z hlediska spolehlivosti riziková zóna. Nejčastěji OSVČ vyřazují starý vůz po sedmi až deseti letech od pořízení (32 %). Většina firem, které mají vůz na leasing, tak mění své vozy po čtyřech až pěti letech, případně při předčasném splacení leasingu.
Náklady na kilometr: klíč k ekonomické obměně vozu
Ekonomika provozu auta zahrnuje nejen palivo, ale také servis, pojištění, a především ztrátu hodnoty – tedy celkové náklady na jeden ujetý kilometr. Pokud podnikatelé uvažují o výměně vozového parku, měli by zohlednit i to, že čím dříve auto prodají nebo vymění, tím vyšší částku za něj obvykle získají. Případně při výměně za nový vůz mohou získat vyšší akontaci.
„Pravidlo ‚čím déle, tím lépe‘ je v moderním podnikání dávno překonané. Zjistit, kdy je třeba auto obměnit, není nijak složité. Stanovte si v rozpočtu pevnou cenu, za kterou vaše auta ujedou jeden kilometr, sledujte realitu a včas přistupte k obměně,“ vysvětluje Vaněček a dodává: „U benzínových motorů je kritickou hranicí nájezd 200 tisíc kilometrů, u dieselů zhruba 250 tisíc. Po překonání této hranice se dramaticky zvyšuje riziko drahých oprav, jako jsou výměny rozvodů, tlumičů nebo filtrů pevných částic DPF. Podnikatel by měl vůz prodat těsně před těmito investicemi, nikoliv až po nich.“
Jednoduše: jak poznat, že je čas na prodej?
- Náklady na kilometr: pokud fixní cena za kilometr (zahrnující servis, pojištění a pokles hodnoty) začne neúměrně růst.
- Časté návštěvy servisu: drobné, ale opakované poruchy indikují klesající spolehlivost a narušují plynulé fungování firmy.
- Technologické zaostávání: absence moderních asistentů a konektivity snižuje efektivitu i bezpečnost práce.
- Končící financování vozu.
- Dosažení kritické hranice ujetých kilometrů – 200 tisíc km u benzinů, 250 tisíc u dieselů
