Testy ojetých aut, recenze nových aut

Kortus: GAZ 24 Volga byl můj miláček, nakonec ale skončil až v Mongolsku

24.04.2020 Luděk Kortus
Foto: autowp.ru

Kamarádi se mi smáli, manželka se mnou nechtěla jezdit, sousedé si mysleli, že mám něco společného s tehdejší Státní bezpečností. Musel jsem ji prodat. Že se ale dostane až do Mongolska, to by mě ani ve snu nenapadlo...


Foto: autowp.ruVzpomínám na svoje první blízké setkání s touhle ikonou východního bloku. Na začátku devadesátek se firmy snažily zbavovat znaků komunistické minulosti a z vozových parků šly jako první na řadu volhy. Do té doby jsem volhu nikdy neřídil ačkoli jsem vždycky chtěl. Svezl jsem se jen občas v taxíku, kterých byla dříve plná Praha. Využil jsem proto s radostí nabídku zákazníka na protiúčet. Z ceny nového Peugeota 405 jsem mu odečetl za asi patnáct let starou volhu požadovaných 50 tisíc KČS. Bylo to hodně nebo málo? Neměl jsem vůbec ponětí. Tenkrát nebyl internet a ceny nebylo kde ověřovat. Nezbývalo než to risknout. 

Foto: autowp.ruVolha v lehce šedé barvě obláčku po řediteli jedné tehdy významné textilky byla vyrobena někdy v sedmdesátých letech. Úplně mne okouzlila tím, že měla vpředu lavici pro tři osoby. Fascinoval mě dlouhý kufr, tenký dvouramenný volant a trojúhelníková vyklápěcí okénka. A ta archaická přístrojová deska s ruskými popisy jako třeba “Maslo” (olej)! Někdo mi už za komančů říkal, že Američani jsou vlastně Rusové s klimatizací. Vztaženo na automobilový svět, jsem si vlastně pořídil jeden z amerických korábů, které jsem jako kluk obdivoval v amerických filmech. Jak se krásně houpala, ta vůle v řízení a ty měkké sedačky! Jezdil jsem s ní na vyjížďky bez cíle a užíval si splněný klukovský sen.



Foto: autowp.ruBrzy jsem si začal všímat reakcí okolí. Když jsem s ní někam přijel, nikdo ji neobcházel, nikdo mě neoslovovoval u pumpy a nechtěl nahlédnout dovnitř, jak se mi běžně stávalo s novými auty ze západu. Kamarádi se mi smáli: “Co to máš za pekáč, ten si koupil od tajnejch?” Moje žena v ní se mnou nechtěla jezdit. Dokonce i můj táta jen mávl rukou a nechtěl svézt. Nikdo, ale absolutně nikdo, moje nadšení nesdílel. V té době se všichni zajímali o auta ze západu a tahle krasavice jim jen připomínala Veřejnou Bezpečnost, STB, papaláše a další nepopulární uživatele z dob socialistického Československa. Zkusil jsem pár inzerátů, opatrně za 55 tisíc, do denního tisku a inzertních novin s telefonním číslem na pevnou linku (tehdy se to jinak nedělalo) a čekal na ohlas. 

Foto: autowp.ruGAZ 24 Volga se vyráběl v od roku 1967 do roku 1985. Nový model, nástupce známé carevny GAZ 21 vznikal velice pomalu.  Až do výroby na hlavní lince automobilky GAZ ve městě Gorkij bylo vyrobeno pouze 793 kusů. Výroba se naplno rozjela v roce stých Leninových narozenin 1970. Vzniklo mnoho verzí. Na export, na domácí trh, do severských oblastí, do tropů, kombi jako sanitky nebo s třetí řadou sedadel, speciály pro TAXI a pro policii, s motorem na nízkooktanový benzín nebo s motorem na LPG, a dokonce i s automatickou převodovkou. Vozy GAZ 24 se také odlišují podle sérií. Dnes tomu říkáme modelový rok. Facelifty a modernizace GAZ 24 proběhly celkem ve třech sériích. Podle lavice pro tři vpředu patřil můj kousek do první série. 

Volga byla na svou dobu luxusním vozem, o čemž svědčí i jeho rozměry v porovnání s novým superbem, sedanem vyšší střední třídy. GAZ 24 délka 474 cm (Škoda Superb má délku 487 cm), šířka 182 cm (Superb má 186 cm), výška 149 cm (Superb má 147 cm) a rozvor 280 cm (Superb má 284). Objem kufru 500 litrů (Superb má 625). Zajímavé je i srovnání hmotností. Gaz 24 Volga má pohotovostní hmotnost 1420 kg nosnost 400 kg (Superb má v sedanu 1455 kg a nosnost 573 kg). Vpředu bylo zavěšení nezávislé a zadní náprava byla tuhá na listových pérech. Hmotnost vozu krotily bubnové brzdy vpředu i vzadu. 

Podélně uložený benzínový atmosférický čtyřválec o obsahu 2445 cc poháněl pomocí kardanu zadní kola a vozu uděloval zrychlení z nuly na 100 km/h za 21 vteřin a maximální rychlost 145 km/h. Když jste chtěli lepší trakci na sněhu, chtělo to přihodit do kufru jeden až dva pytle cementu. Tabulková průměrná spotřeba volhy byla 13 litrů. Manuální převodovka měla čtyři rychlosti a pomáhala využívat maximální točivý moment 186 Nm při 2200-2400 otáčkách a maximální výkon 95 koní při 4500 otáčkách. Vyšší objem motoru a relativně nízký výkon a kroutící moment spolu s jednoduchou konstrukcí dávali vozu naději na dlouhý život. 

Foto: autowp.ruPřesto se mi nikdo ani na opakované inzeráty neozval. Volha trpěla absolutním nezájmem podpořeným právě probíhajícím odchodem sovětských vojsk. Uvažoval jsem, že ji postavím na špalky ve stodole a přehodím přes ní plachtu. Táta si ťukal na čelo a říkal, že ten krám bude jen zabírat místo. S těžkým srdcem jsem ji nakonec dal do bazaru na Strahov a čekal na zázrak. Uběhly tři měsíce, během kterých jsem na ní skoro zapomněl. Jednoho dne mi volali z bazaru, že tam jsou nějací Mongolci a že za ní dají 45 tisíc. “No tak to má logiku, přeci si tam nebudou tahat naftovýho passata,” řekl jsem a vyrazil podepsat papíry. Chlapcům se očividně líbila, tak jsem měl radost, že padla do dobrých rukou. V bazaru mi řekli, že vývozní papíry jim zařídí. Byla to však divoká doba. Po dvanácti letech, v roce 2003, jsem se pak od někoho náhodou dozvěděl, že mám v registru na sebe napsanou volhu. A jestli ji nevyřadili bez mého vědomí, tak ji tam mám napsanou dodnes.  

Kortus: GAZ 24 Volga byl můj miláček, nakonec ale skončil až v Mongolsku

autowp.ru

Další články