Testy ojetých aut, recenze nových aut

SAAB – AUTO, VE KTERÉM HEREC LANDOVSKÝ PLÁCHNUL „ESTÉBÁKŮM“

10.07.2019 Petr Přikryl

SAAB AB (Svenska Aeroplan Aktiebolaget) – firma, která původně vyráběla letouny, ale koncem 40. let 20. století začala vyrábět automobily se velmi úspěšně etablovala i na tehdejším československém trhu. Vozy značky SAAB byly suveréně nejdražší a dovolit si Saaba mohl opravdu málokdo.


Saab byl na rozdíl od jiných západních značek na silnicích socialistického Československa poměrně rozšířená značka. Vozy sice stály až dvojnásobek toho, co jiná auta, ale na druhou stranu se daly koupit téměř bez čekání. I kvůli ceně si je mohli dovolit jen dobře vydělávající lidé, často umělci. Prodávaly se prostřednictvím podniku Tuzex, omezeně je bylo možné koupit i v tehdejší Mototechně. Jedno z nich koupil například Karel Gott. Jeho auto bylo navíc teprve čtvrtým exemplářem v Československu.

Divize automobilů (Saab Automobile) sídlila v Trollhättanu. Prvním modelem se stal automobil Saab 92001 a to 10. června 1947. První vozidla značky Saab byla vytvořena leteckými a aerodynamickými experty. Pod návrhy prvních karosérií byli podepsáni Gunnar Ljungström a Sixten Sasonover, v jejichž designérském oddělení vznikly nákresy i hliněné a později dřevěné makety. Odpor vzduchu byl již tehdy testován v aerodynamickém tunelu. A hodnota Cx 0,30 byla vůbec nejnižší, jakou kdy automobil měl.

Ještě v roce 1947 byly vyrobeny další tři prototypy, které se vozu 92001 podobaly pouze vnějším vzhledem. Jejich mechanické části však doznaly řady změn. Představení zástupcům tisku proběhlo 10. června 1947 po ujetí 100 000 km. SAAB si brzy vytvořil pověst výrobce bezpečných a spolehlivých aut. Pod jejich kapotou byl instalován dvoudobý dvouválec uložený napříč, který poháněl přední kola. Švédové se zajímali i o nákup motorů československé značky Aero, jehož úspěšný model Minor měl podobnou koncepci.

Toto je často zpochybňováno, ale já zde mohu pouze potvrdit, že jsem v osmdesátých letech, jako pracovník ÚVMV (Ústav pro výzkum motorových vozidel), vezl legendárního konstruktéra Aera Minor- Ing. Rudolfa Vykoukala do Tatry Kopřivnice. Strávili jsme tak pár hodin společného času a pan Vykoukal se zajímavě rozpovídal, třeba jak v roce 1949 získala značka Minor pro československé automobily dosud největší vítězství v závodě 24 hodin Le Mans. O Saabu hovořil tak trochu tajemně. Minor byl hodně exportovaným autem a měl po světě  řadu licencí. O jednu z nich se prý zajímal Saab. Švédům prý nakreslili tužkou od ruky schéma převodovky a řadu dalších detailů. Kořeny prvního Saabu z Minoru byly prostě znát, ale diskutovat se o tom bude určitě dál.

AUTA VE TVARU KŘÍDLA

Kořeny dnes popisovaného modelu 96 tedy sahají k vozu, s označením 92 z roku 1945. SAAB si brzy vytvořil pověst výrobce bezpečných a spolehlivých automobilů. V roce 1960 byl uveden typ 96, který po svých předchůdcích zdědil podobnou karoserii, na které bylo pozměněno pouze zadní sklo. Vůz dostal nový dvoudobý tříválec (841 cm³) o výkonu 38 koní. Maximální rychlost dosahovala 125 km/h. Existovaly také modely Sport a Monte Carlo s čtyřstupňovou převodovkou, předními kotoučovými brzdami nebo tlakovým mazáním, které skoncovalo s nutností vytvářet směs oleje a benzinu při tankování. Maximální rychlost se zvýšila na téměř 150 km/h.

V roce 1968 byl nahrazen dvoudobý tříválec výkonnějším vidlicovým čtyřválcem Ford. Výkon vzrostl na 65 koní. Existovala také varianta Saab 95 s karoserií kombi. Vůz se stal oblíbeným díky dobrým jízdním vlastnostem a solidnímu dílenskému zpracování. V nabídce měl tříbodové pásy a čtyřkvalt s volnoběžkou, vylepšovalo se topení a brzdy. Velká modernizace přišla později a dodala „96“ větší světlomety, delší kapotu a jinou mřížku chladiče, podle které auto bezpečně identifikujete. 

LANDOVSKÝ A HAVEL, UJELI V SAABU STB

Seznámení s touto legendou, jsem si užil někdy v roce 1979. Cestou z práce, mě na světelných křižovatkách opakovaně ujížděl Saab 96. To není možný, můj Fiat 127 má 45 koní, ale vypadá to, že Saab jich má jednou tolik. Musím mu to oplatit. Jel jsem tedy za ním, ale ve strahovském kopci došlo k totální potupě. Chlapík co řídil Saaba, to s volantem uměl docela dobře. Fiat měl tendenci jet do zatáček rovně, pneumatiky kvílely a Saab jel jako po kolejích. Dojel jsem ho, až když parkoval před domem. To víš, to není jen tak obyčejný auto. Saab vyrábí i stíhačky, a i Landovský s Havlem (charta 77) se stejným autem ujeli estébákům. Saab na ostatní auta prostě měl.  Až v roce 1985, jsem prodával Saaba 96 v autobazaru a musím přiznat, že to byl pro mě jediný případ. Okamžitě jsem si vzpomněl na strahovskou honičku a jel jsem ho otestovat. Po pár kilometrech jsem jel jako Erik Carlsson (soutěžní jezdec Saabu a vítěz v rallye Monte Carlo 1962 a 1963). Jen tak trochu jsem bojoval s řazením pod volantem. Vůbec se nedivím skalním fanouškům této značky, jak Saaba milují. Sábisté se dodnes na silnicích zdraví. Několik jsem jich poznal a vím, že jsou to velcí pohodáři. O tom, že SAAB dnes již vlastně neexistuje, si popíšeme někdy příště.

SAAB JAKO INVESTICE

Každá zaniklá značka automobilu má dnes neustále vyšší a vyšší cenu. Model 96 není výjimkou. Určitě se obraťte na některý klub fandů této značky s odbornou radou. Očekávat, že auto bude bez koroze, by bylo velice naivní. Ani švédská ocel nevydrží věčně. S „96“ za 60 000 korun se moc nesvezete. Slušné stavy začínají na 150 000 kč. Auto za 250 000 korun, vám dokonale předvede jízdu do strahovského kopce, stejně jako to z dnešního příběhu. Investovat 350-400 000 korun do automobilu z švédského království je pro odvážné, ale pevně věřím, že to bude investice dobrá. Král SAAB je mrtev, ať žije král.


SAAB – AUTO, VE KTERÉM HEREC LANDOVSKÝ PLÁCHNUL „ESTÉBÁKŮM“

Další články