Testy ojetých aut, recenze nových aut

Škoda 1203 byla tak poruchová, že často nedojela ani z továrny do prodejny

28.02.2020 Luděk Kortus Zdroj: ŠKODA Auto; YouTube
Foto: ŠKODA Auto

Pražská záchranka musela k převzetí sanitních vozů Škoda 1203 posílat do továrny v Trnavě vlastní mechaniky, kteří zajistili, aby auto vůbec dojelo do Prahy. Tak nekvalitní auto to bylo. Přesto se vyrábělo od roku 1968 až do roku 1999.


Foto: ŠKODA Auto“Máte-li moc zavazadel nebo příbuzných a přátel, používáte-li vůz k přepravě nákladu, jezdíte-li na víkend, na chatu nebo kempink, doma nebo v zahraničí, pak potřebujete vůz, do kterého se hodně vejde - 8 až 10 osob nebo náklad do tisíce kilogramů - mikrobus Škoda. Chcete vždycky pohodlně a bezpečně dojet? Můžete se spolehnout!”, říká komentátor ke krásným záběrům jízdy Škody 1203 v serpentinách švýcarských Alp v krátkém propagačním filmu natočeném v roce 1969. “Do toho kopce by třikrát uvařili motor, cinkali by na ně i rychlejší cyklisté, a nakonec by jim vyhořela elektroinstalace,” kontruje v komentáři pod videem neznámý pamětník. Dvanáctsettrojka byla v minulosti nenáviděná i milovaná, a i přes svoje nedostatky je dnes předmětem zájmu sběratelů. Řekl bych spíše nadšenců, kteří s nimi chtějí jezdit než seriózních investorů. I když nejeden z nich jistě sní o postupném zvedání hodnoty svého miláčka, kšefty s ní se nehýbou zdaleka tak, jako se současníkem sedanem MB 1000.  



Foto: ŠKODA AutoK výše uvedenému propagačnímu filmu bych za sebe rád dodal, že po cestě z vrcholů Alp by jim ve voze naloženém deseti lidmi se zavazadly dělaly starosti bubnové brzdy. Museli by často a nadlouho zastavovat, aby se vychladily a neshořely. Nebo také proto, aby si odpočala řidičova pravá noha. Prvních šest let se dvanáctsettrojky vyráběly bez posilovače brzd. Jak špatně auto brzdí, bylo také vidět několika scénách z Básníků, kdy herec Pavel Zedníček jako saniťák jednou skončil s autem v záhonku a podruhé v rybníce. Tím výčet neduhů ale nekončí. V horku často vynechávala benzínová pumpa. V takovém případě musela být polévána vodou z láhve, aby se auto znovu rozjelo. Naštěstí kvůli tomu řidič nemusel vystupovat z auta. Konstruktéři posadili motor přímo do kabiny mezi řidiče a spolujezdce. Pod koženkou potaženým odklápěcím víkem měl řidič pod kontrolou olej, chladící a brzdovou kapalinu. Jestli Vás zajímá, proč Zedníček za volantem sanitky tak řval, tak to překřikoval špatně odhlučněný motor. 

Foto: ŠKODA AutoV kabině dělal hluk zážehový čtyřválec o objemu 1221 cm3 o výkonu 49 koní (39 kW) spřažený se čtyřrychlostní převodovkou. Vůz měl maximální rychlost 90 km/h a výrobce uváděl spotřebu 11 litrů/100 km při 60 km/h. V té době u nás dvanáctsettrojka neměla konkurenci. Tak se auto bez otevíratelné přední kapoty a s pohonem zadních kol rozšířilo do všech odvětví hospodářství a státní správy. Sanitky, mikrobusy, valníčky, hasičská auta, policejní auta, pohřební vozy… celkem trefné je vyjádření, že dvanáctsettrojky provázely socialistického občana od kolébky až do hrobu. Dvanáctsettrojka se vyráběla od roku 1968. Přístrojovou desku, volant a zadní svítilny sdílela se Škodou MB 1000. Právě zvyšující se poptávka po tomto sedanu vedla k postupnému překládání výroby na Slovensko do Trnavských automobilových závodů TAZ. K definitivnímu ukončení výroby v závodě Vrchlabí došlo v roce 1981 s bilancí 69 727 vyrobených kusů. 

Foto: ŠKODA AutoDvanáctsettrojky vyráběné v TAZ ale neměly dobrou pověst. Docházelo až k absurdním situacím. “Těžkosti s vozidlama, konkrétně se sanitkama, nezačínají až při provozu, ale již při přebírání v TAZu Trnava,” říká v dobovém zpravodajském klipu tehdejší vedoucí pražské záchranky Karel Skružný. “My to řešíme tak, že do Trnavy jezdíme s automechanikama, který léta znaj problematiku dvanáctsettrojek a vozíme si s sebou veškeré nářadí, náhradní díly a takovou malou pojízdnou dílnu. Protože z minulých let máme takové zkušenosti, že třeba jsme brali 9 vozů z Trnavy a z toho 6 nám jich nedojelo. Když jsme jezdili za ta léta do Vrchlabí, téměř za celou dobu se nestalo, aby některý vůz nedojel nebo měl po cestě poruchu. Po příjezdu z Trnavy musí mechanici na vozech pracovat tři dny, aby to vůbec bylo provozuschopný,” doplnil v dokumentu Skružný.  

Když TAZ v roce 1999 zkrachoval tak část výrobních zařízení byla převezena zpět do podkrkonoší k soukromé firmě, která se věnovala repasím motorů a stavbě nových karosérií až do roku 2017. Na trhu ojetin se tedy mohou vyskytnout dvanáctsettrojky od těchto tří výrobců. Nejvyšší cenu na trhu požadují majitelé za vozy vyrobené ve Vrchlabí od roku 1968 do roku 1981. Aktuálně je k vidění i cena 120 000 Kč za vůz z roku 1973. Vozy vyrobené v TAZ v Trnavě nemají v kategorii veteránů laťku tak vysoko. Nejvyšší cenu, kterou jsme v únoru 2020 viděli na internetu byla 45 000 Kč za vůz z roku 1981. Mladší ročníky z Trnavy a vozy vyrobené po návratu výroby ze Slovenska do Čech v roce 1999 mezi veterány nepočítáme a jejich cenové dno je teprve čeká.

 

Škoda 1203 byla tak poruchová, že často nedojela ani z továrny do prodejny

ŠKODA Auto

Další články