Testy ojetých aut, recenze nových aut

VW BROUK – PREZIDENT ANTONÍN NOVOTNÝ HO DO ČESKOSLOVENSKA NECHTĚL PUSTIT

07.05.2019 Redakce

Ačkoliv se Volkswagen Brouk vyráběl od roku 1939, v Československu byl představen až na strojírenském veletrhu v Brně v září roku 1968. Důvodem téměř třicetiletého zdržení byla filosofie tehdejšího prezidenta a šéfa komunistické strany Antonína Novotného, který prohlásil: "Dvě věci mi, soudruzi, do republiky nesmějí: Coca-Cola a Volkswagen." Coca-cola se ve stejném roce začala vyrábět v Brněnské Frutě, ale VW Brouk zůstal pro české a slovenské zájemce ještě dlouho pouze na prospektu. Přesto ho každý znal a pár kusů v tehdejší ČSSR i jezdilo. Jednalo se však o individuálně dovezené vozy ze zahraničí.


HISTORII BROUKA ZAČALA PSÁT ČESKOSLOVENSKÁ AUTOMOBILKA TATRA

V roce 1931 začali Ferdinand Porsche a Zündapp (výrobce motocyklů) vyvíjet „Auto für jedermann“ (auto pro každého) a poprvé tak bylo použito jméno „Volkswagen“ (Lidový vůz). Zadání bylo takové, že jednoduché vozidlo za 990 říšských marek, mělo přepravit dva dospělé a tři děti rychlostí až 100 km/h. Výroba začala v roce 1939, ale válka vše zastavila.  Výrobní linky byly totiž zabrány pro výrobu vojenských vozidel. Zajímavostí a ironií osudu je skutečnost, že velká část designu Brouka byla inspirována vozidly Tatra konstruktéra Hanse Ledwinky, hlavně typem Tatra 97. Toto auto má podobnou aerodynamickou karoserii a čtyřválcový, vzadu uložený a vzduchem chlazený motor.

Tatra V 570, další prototyp malého vozu, také ukazuje podobnost s Volkswageny. Porsche byl proto obviněn z toho, že takzvaně „koukal Ledwinkovi přes rameno“. Tatra zahájila soudní proces, ale ten byl zastaven, když Německo obsadilo Československo. V té samé době byla v Tatře vynuceně ukončena výroba modelu T 97. Případ byl znovu otevřen až po druhé světové válce a v roce 1961 Volkswagen zaplatil Tatře tři miliony západoněmeckých marek jako odškodnění.

V roce 1939 se stihlo vyrobit pouze pár vozů, poté byla výroba zastavena a nahrazena vojenskou produkcí. Následkem toho byly první sériové podvozky s velkým úspěchem použity pro vojenská vozidla Kübelwagen Typ 82. Po skončení druhé světové války byla opravena továrna ve Wolfsburgu a v roce 1946 se zde již vyrábělo 1000 aut měsíčně. Pokračoval prudký nárůst výroby a miliontý Brouk sjel z výrobní linky v roce 1955. Už o tři roky později, v roce 1958, byl vyroben pětimiliontý Brouk. Během 60. a na začátku 70. let, díky pověsti spolehlivého auta, výroba dosáhla takové úrovně, že 17. února 1972 sesadil VW Brouk z trůnu předchozího držitele rekordu Ford model T. V roce 1973 překonal počet vyrobených kusů 16 milionů a v roce 1992 činil již 21 milionů vozů.

VOKLSWAGEN BROUK ZA DIGITÁLKY

Moje první „obchodní“ setkání s Broukem, bylo koncem sedmdesátých let. Často popisuji tuto dobu, kde automobily měly cenu nemovitostí, ale s Broukem jsem zažil výjimku. Kamarád měl stařičkého Brouka, u kterého mu „klekl“ motor. Auto toho mělo i mechanicky dost a jediné co nebylo napadeno korozí, byla plátěná střecha. Vyhodnotil proto situaci tak, že se Brouka zbaví. Další kamarád Petr, který měl emigrovanou maminku v Rakousku, a která mu často posílala různé věci, dostal od ní jako dárek digitální hodinky s červeným displejem. V té době to byla nevídaná a velmi ceněná věc. Jednoho večera tak v naší domovské vinárně došlo k ochodu století a výměně Brouka, za digitálky. Petr se po týdnu na mě obrátil, abych mu pomohl s prodejem, že auto nebude opravovat. S utrženou ojnicí a na tři válce jsme dojeli do Prahy. Na Dejvické jsme ho zaparkovali s cedulkou „Prodám, nabídky vhoďte oknem.“ Odpoledne jsme vybrali kupujícího a ten Brouka ještě týž den koupil. Byl to mladý inženýr z nedalekého ČVUT, který nám prozradil, že ví o motoru, který nikdy nebyl namontován do automobilu. Jeho děda, měl od války ve stodole po Němcích jakési čerpadlo, jehož pohon zajišťoval motor KDF. Motor byl totožný s tím, který patřil do VW Brouk. Stačilo ho pouze namontovat. Za týden přijel s opraveným autem domluvit přepis. Sympatický inženýr mě pak často navštěvoval dlouhé roky v autobazaru v Libni.

„Brouků“ jsem však prodal mnohem více. Například svému švagrovi, jsem prodal hezky opraveného Brouka, který měl ale jednu vadu - do kabiny unikaly výfukové plyny z topení a Honzu často bolela hlava a slzely oči. Po půl roce se auto za stejné peníze prodalo znovu. Koupil ho pákistánský student, který mi lámanou češtinou říkal: „Tó moc dobže, volant ok…“  Vše jsem pochopil, když vyprávěl, jak svého prvního Brouka dostal od rodičů, kteří pracovali v Anglii, a auto mělo volant na druhé straně. Že jsem se tehdy setkal s agentem STB, jsem zjistil až po roce 1989. Taková byla doba…

CO O BROUKU ZJISTÍTE DNES?

V nabídkách je jich po celé Evropě, ale i u nás, dost a dost. I když se jedná o mimořádně odolný automobil, tak si musíte dát pozor na technický stav. Pojízdného Brouka, kterému nad střechou létal Gagarin, koupíte už za padesát tisíc korun. Stejně tak ale můžete utratit klidně dva miliony. Hlavně kabriolety jsou ve vyšších cenách. Proto bude asi vhodné mít s sebou nějakého odborníka. Sám jsem před časem jednoho Brouka prohlížel a věřte, že jsem mu vykal. Byl totiž o deset let starší, než jsem já. V Holandském techničáku byl datum uvedení do provozu 15. února 1948. „Jo, jo, za deset dní se u nás budou dít věci, ale VY, pane Brouku, jste tuto neslavnou dobu přežil.“


VW BROUK – PREZIDENT ANTONÍN NOVOTNÝ HO DO ČESKOSLOVENSKA NECHTĚL PUSTIT

Další články