Testy ojetých aut, recenze nových aut

Podle bývalého ministra dopravy by dálnice stavěl rychleji jen superman. To jako vážně?

17.07.2020 Jan Smékal Zdroj: iRozhlas; Mladá Fronta
Foto: Jan Smékal

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok kdysi pro Mladou Frontu řekl, že „jestliže někdo postaví úsek dálnice dlouhý šest sedm kilometrů dřív než za dva tři roky, tak je to opravdu superman.“ Supermany nepotřebujeme, stačilo by, kdyby se na stavbách normálně pracovalo.


Zácpy na českých dálnicích, ucpaná Praha nebo rozkopané chodníky. Realita všedního dne, která málokoho překvapí. Dělníci postávající u stavebních strojů opírajíc se o lopaty nebo nepřítomně sledující okolní provoz, se stali jakýmsi obrazem současné doby. Málokdo už věří tomu, že jednou nastane doba, kdy projede po dálnici mezi Prahou a Brnem bez jediné uzavírky. Není ale potřeba argumentovat „provařenou“ dálnicí D1. Stačí se projít Prahou nebo projet Jižní spojku z jednoho konce na druhý a hned je každému jasné, že něco není v pořádku.



A skutečně není. Podle statistik Eurostatu totiž Českou republiku například v rychlosti budování dálnic předstihlo i Maďarsko nebo Polsko. Na dohled Česku se v celkovém rozsahu dálniční sítě pak přiblížilo dokonce Rumunsko, které začínalo zhruba na jedné čtvrtině. V čem je problém? Proč nedokážeme stavět rychle, efektivně a cenově přijatelně? Podle Poláků je klíčem k rychlému stavění především efektivně řešené legislativa a dostatečný objem investic. Stát pak musí vybrat takové dodavatele, kteří dodrží nasmlouvané termíny, ceny i kvalitu díla. Stát však po zahájení stavby má podle některých analytiků velmi malé páky, jak působit na dodavatele například v případě časového skluzu nebo nedostatečné kvality stavby. Příkladem může být několikaletý soudní spor o nekvalitní úsek dálnice mezi Ostravou a Bohumímen. Obrázek z úvodní fotografie pak už jenom dokresluje žalostný stav českého přístupu k (nejen) dopravním stavbám. Hlavně, že se stále uvažuje o zdražení dálničních známek. Kam ty peníze plynou?

Další články