Audi R8 není v autobazarech běžným zbožím, nicméně i takováto auta se jako ojetá prodávají. Svezení v nich je úžasné, přimhouřit oči před ovladači z Fabie je ale nutné
Vyzkoušeli jsme si před lety lahůdku v podobě supersportu Audi R8 s osmiválcem o objemu 4,2l pod kapotou. K jednodennímu svezení jsme měli k dispozici verzi s příplatkovou automatickou převodovkou (210.000,-Kč) s možností sekvenčního řazení pádýlky pod volantem. Subjektivně působí Audi R8 subtilním dojmem, což je dáno především jeho výškou pouhých 1249mm. Nicméně již na první pohled je jasné, že máme co dělat s vlkem v rouše beránčím.
Při pohledu zepředu zaujmou xenonové světlomety s pásem 12 LED diod pod každým z nich. Pod těmito pásy se nacházejí mohutně žebrované otvory, přivádějící vzduch k brzdám. Pod přední kapotou se skrývá zavazadlový prostor, do kterého se vám však vejde maximálně karton šesti láhví Vueve Clicqout na večerní party. Z boku zaujmou tzv. sideblades, tedy hned za dveřmi umístěné barevně odlišené bočnice zvýrazňující vedení vzduchu k agregátu. Tento prvek, který je možno vyměnit za jinak kolorovaný, a po čase tak dopřát Audi zase o něco svěžejší image, dodává R8 ten správný závodní akcent. Cenu náhradních bočnic se nám ale nepodařilo zjistit. Je totiž docela dobře možné, že jejich cena jakékoliv kreativní pokusy u nového majitele zcela pohřbí.
Ve vrchní části karoserie se nachází výrazné chromové víko palivové nádrže s logem modelu. Ani nevím co vyzdvihnout jako dominantu zadní partie. Pro mě to bylo jednoznačně prosklené víko zadního prostoru, pod kterým se nachází osmiválcový skvost s výkonem 420 koní. Nádhera. A ten zvuk …Pod zadními světly, opět s LED technologií, se nacházejí, stejně jako na přídi, mohutně žebrované větrací otvory odvádějící teplý vzduch z motorového prostoru.
Konečně usedám, nebo spíše uléhám do kokpitu vozu a přichází první zklamání. Některé ovládací prvky jsou totiž totožné s těmi v redakční Audi A6. To by ještě nebylo tak špatné. Nejhorší je to, že tyto prvky najdeme například i ve Škodě Fabia, což by mi v případě skoro čtyřmilionové útraty což byla v roce 2008 cena za nový vůz, hodně vadilo. Jedná se například o ovládací tlačítka bočních oken. Také ovládání rádia na volantu je totožné s ovládáním audiosystému například v A3. Po nastartování motoru je však vše zapomenuto.
Posouvám volič řadicí páky do polohy Auto a pomalu se rozjíždím. Překvapila mě absence tzv. „samoposunu“, na kterou jsem byl zatím zvyklý u všech automatů, kdy při povolení brzdového pedálu se auto samo pomalu rozjede. Po krátkém seznámení s citlivostí plynového pedálu v pražské zácpě se dostávám na dálnici a štěstí mi přeje. Je prázdná. Chvilka váhání a je rozhodnuto. Sešlápnu pedál až na podlahu, motor za mými zády zaburácí a 420 koní mě vší silou kopne do zadku. Ani jsem se nenadál a na displeji na přístrojové desce svítí číslice 250.
Jediné, co jsem za tu chvilku vnímal, byl ohromující zvuk motoru vytočeného až k 8000ot./min a dále dosti citelné rázy při přeřazování. Stejný „efekt“ jsem bohužel zaznamenal i při manuálním modu řazení. Zrychlení je přímo brutální, zvukový efekt fenomenální, adrenalin až po uši… Sjíždím z dálnice na okresní silnice s kvalitním povrchem a vychutnávám pohon všech čtyř kol, který drží auto na silnici jak na kolejích. Vypnout elektronickou stabilizaci si však netroufám, přeci jen jsem se s autem ještě úplně neseznámil a cenovka auta, byť ojetého, dělá v hlavě také svoje. I přes to prožívám nepopsatelný pocit. Vysokootáčkový podélně umístěný osmiválec V8 FSI ve spojení s ultralehkou hliníkovou karoserií uloženou na prostorovém hliníkovém rámu Audi Space Frame dopřává skutečnou supersportovní atmosféru. Nejvyšší točivý moment 430 Nm je totiž k dispozici v rozmezí 4 300 6 000 min-1, navíc v pásmu 3 500 - 7 600 min-1 neklesá pod 90 procent této hodnoty. Spotřeba 25 litrů vysokooktanového benzínu mě nepřekvapuje, ale rozhodně netěší. Obzvláště při ceně 50 korun za litr. To je pak v peněžence znát každý ujetý kilometr.
Podtrženo a sečteno: Audi R8 dopřeje svému majiteli opravdu sportovní zážitky, kdy lze dosáhnout i rychlosti atakující 300km/h, a také jistou dávku výjimečnosti. Tu však trochu sráží příliš civilní pojetí interiéru a některé laciné koncernové prvky v interiéru. Ceny ojetých modelů z roku 2008 – 2009 začínají na částce kolem 1,3 milionu korun a je asi zbytečné doporučovat opravdu velmi pečlivou prohlídku před koupí. Každá chyba při nákupu by se pak mohla opravdu velmi draze nevyplatit.
