Mitsubishi abyste na českých silnicích pohledali a model Space Star dvojnásob. Nicméně když už na něj narazíte, neváhejte. Auto pořádně prověřte, projeďte a jděte do něj. Důvodem by mohla být relativně nízká cena a vysoká spolehlivost. To ovšem platí pouze pro vozy s jasnou servisní historií.
Malá MPV určitě nejsou ve středu zájmu početných rodin. Stávají se spíše vyhledávaným cílem motoristů vyžadujících určitý prostor a variabilitu. Úlohu běžných rodinných automobilů tak plní naprosto dokonale. To platí i pro model Space Star od japonského Mitsubishi. Na trh přišel již v roce 1998, avšak do Evropy se nedovážel z Japonska, jak by se někteří mohli domnívat. Vůz totiž sjížděl z výrobních linek nizozemské továrny NedCar. Mitsubishi Space Star využívá podvozkovou platformu modelu Carisma, s nímž sdílí i některé pohonné jednotky. V nabídce najdeme jak zážehové agregáty, tak turbodiesely. Ty ale nejsou dílem japonské automobilky. Pro Mitsubishi je totiž dodával francouzský Renault.
Pohonné jednotky v praxi
Všechny agregáty se vyznačují dostatkem sil a schopností pracovat při zachování příznivé spotřeby. Doslova ozdobou vozu je základní motor o objemu 1,3 litru. Ten totiž vyniká vysokou spolehlivostí a spotřebou, jež se při běžné jízdě pohybuje do 6,5 litru benzinu na 100 kilometrů. Další v nabídce je šestnáctistovka, kterou moc často nepotkáte. Ani ta není špatnou volbou, spotřebu má přitom jen o trochu vyšší. Nejeden ojetý Space Star pohání agregát 1.8 GDI vybavený přímým vstřikem paliva. S vozem si poradí opravdu snadno, avšak ze zážehových motorů platí za nejrizikovější. Je totiž citlivý na kvalitu paliva, což je v našich podmínkách problém zejména v případě motoristů zvyklých tankovat u malých levných čerpacích stanic. Tankování levného paliva postupně vede k zakarbonování pohonné jednotky. Pokud motor nazýváme srdcem vozu, pak mu takovýto stav přivodí infarkt.
Nejméně spolehlivé jsou ale turbodiesely Renault. Častěji se u nich vyskytují poruchy vstřikovačů, majitelé vozů s těmito motory si naříkají i na kratší životnost žhavicích svíček. A co víc, nezřídka to zabalí i turbodmychadlo. Space Star je zkrátka lepší pořizovat se zážehovým agregátem a nejlépe třináctistovkou.
Na silnici
Interiér malého MPV působí celkem vzdušně. Takže ani na zadních sedadlech se tísnit nebudete. Zde je na místě zmínit zadní posuvnou lavici, kterou lze pohybovat přibližně v rozmezí patnácti centimetrů. I pokud ji dáte do nejzazší polohy, zavazadelník poskytne objem 345 litrů. Pokud budete potřebovat přepravit více nákladu, můžete zadní lavici sklopit. Vyjmout však nejde. Ale přesuňme se na místo řidiče. Zde potěší pohodlná přední sedadla, tvary palubní desky hodnotit nebudeme – to je zcela individuální. Výtku směřujeme na kvalitu použitých plastů. Někdy se z nich totiž loupe barva, což nevypadá moc dobře. Posádka vozu jistě ocení odpružení zdatně tlumící nerovnosti, o které není na našich silnicích nouze. Měkčí nastavení podvozku a vyšší stavba karoserie přirozeně vyžadují rozumnou nájezdovou rychlost do zatáček. Jízdní vlastnosti lze hodnotit maximálně jako průměrné.
Časté problémy
Mitsubishi Space Star nezřídka trápí poruchy osvětlení interiéru, potíže s dobíjením či startérem. Ten ale někdy stačí jen vyčistit. Objevují se problémy s elektroinstalací nebo závady palubního počítače, známé je také vlnění brzdových kotoučů. Pozor si dejte zejména na stav homokinetických kloubů. Nezřídka se uvolňují tepelné štíty výfuku, jež mohou být zdrojem nežádoucích zvuků. Samotný výfuk pak někdy postihuje praskání vlnovce. Známé jsou i problémy s převodovkami, proto před koupí řazení velice důkladně vyzkoušejte. Spojka mívá kratší životnost.
LÍBILO:
- nízké ceny ojetin
- výhled z vozu
- posuvná zadní lavice
- příznivá spotřeba
NELÍBILO:
- menší nabídka ojetin
- citelnější prohřívání interiéru slunečními paprsky
- nemožnost vyjmout zadní lavici
- menší odolnost plastů v interiéru
Zdroj: Jiří Soukup; TUV Report
