Kompaktní sedany z trhu zmizely, protože se neprodávají. Napadá nás snad jen Toyota Corolla. Naprostá většina aut se prodává v karoserii hatchback nebo dnes už spíše jako crossover či SUV.
Volkswagen Bora, na některých trzích prodávaný jako model Jetta, byla vlastně samostatná řada vedle Golfu, neboť se prodával jak sedan, tak i praktické kombi (spolu s Golfem Variant). Sedan byl nástupce známého Volkswagenu Vento. Dnes se to zdá až neuvěřitelné a člověk se musí ptát, jestli to dávalo vůbec ekonomický smysl, ale když se podíváte na současnou nabídku prakticky shodných SUV, změnila se jen móda.
Bora není zas tak obvyklá bazarovka, u nás se prodávaly hlavně Octavie a Golfy
David Žídek; TestyOjetin.cz
Aktuálně je v inzerátech jen pár desítek nabídek a nejlevnější auta začínají už pod 20 000 Kč. Nejdražší kusy z posledních let s populárním motorem 1,6 l stojí klidně 70 tisíc Kč. Z Bory se stalo auto, které se dá koupit za 50 000 Kč. Záleží samozřejmě na celkovém stavu a motorizaci.
Model Bora je založený na koncernové platformě PQ34, kterou využívaly všechny tehdejší kompaktní modely. Samozřejmě ji měl, mimo jiné, Golf IV. generace, Audi A3, Seat Leon a také Škoda Octavia první generace. To znamená, že Bora sdílí s Golfem a Octavií, nejběžnějšími bazarovými modely u nás, spoustu technických součástí a motorů.
Náhradních dílů tak bude dostatek, ale pozor na to, že ne všechny komponenty jsou zaměnitelné. Společná platforma neznamená, že všechno je na autech stejné. Bora má třeba odlišné ladění podvozku, ale u takto levných ojetin se stejně díly shánějí většinou v druhovýrobě a originální komponenty už moc lidí nekupuje. Pokud vůbec tedy nějaké náhradní díly kupují.
Bora už je staré auto a ceněný veterán z něj asi nikdy nebude, takže plno aut už slouží tzv. "na dojetí" podle hesla "dokud nás STK nerozdělí". To je bohužel na stavu mnoha levných ojetin vidět. Bývají napadené korozí, podvozek už bývá ve velmi špatném stavu a auta potřebují vyšší investice do oprav, aby zase fungovala.
Při tom technika jako taková vyloženě nespolehlivá není. Všechny problémy pramení právě jen z té zanedbané údržby. Špatné motory už pravděpodobně dávno dojely a v inzerátech zůstávají ty, které ještě nějaký ten rok budou s běžným servisem fungovat.
Ačkoli i Bora dostala dnes už legendární motor 1.9 TDI s rotačním čerpadlem, je otázka, jestli dává takové auto ekonomický smysl. Údržba ojetých dieselů je drahá a i když je tento motor spolehlivý, bude mít pravděpodobně hodně najeto, auto bude v horším stavu a preventivním investicím se nevyhnete. Tédéíčko potřebuje včas nové rozvody a pečlivý olejový servis. Pozdější verze se vstřikováním čerpadlo-tryska si může říci o drahou opravu vstřikovačů. Odejít může i turbo.
Pro kratší cesty a menší nájezdy bude asi lepší nějaký zážehový motor. Rovnou si ale škrtněte jednotku 1.6 FSI s přímým vstřikováním, která se může draze porouchat. Navíc potřebuje dražší benzín s oktanovým číslem 98 a čistící aditiva kvůli vstřikovačům. Starší verze šestnáctistovky ještě s nepřímým vstřikováním je naopak slušný motor, jen pozor na spotřebu oleje u zanedbaných kusů. To ostatně platí pro každý motor tohoto stáří.
Velice zajímavý je motor 1.8 Turbo, známý i třeba z Octavie RS první generace. Je to v zásadě spolehlivá jednotka, která potřebuje jen pečivější údržbu. Verze 110 kW se dělala i s pětistupňovým automatem, silnější provedení 132 kW mělo šestistupňový manuál. Vzácně lze narazit na atmosférickou verzi osmnáctistovky s pohonem všech kol.
Špatný není ani atmosférický dvoulitr, který se ze všech nabízených motorů jeví jako nejspolehlivější s nejmenšími sklony k enormní spotřebě oleje. Pětiválce 2,3 l se u nás vyskytují vzácně, stejně tak šestiválec 2,8 l. Dynamicky jsou to zajímavé motory, ale vedle vyšší spotřeby oleje se u nich může vyskytovat vytahaný rozvodový řetěz. Všechny čtyřválce mají rozvodový řemen, který je nejlepší měnit po 90 000 km, vždy v sadě s vodní pumpou. Stejný interval platí i pro rozvody u dieselu 1.9 TDI.
V relaci kolem 50 000 Kč může být Bora slušné ojeté auto. Asi nebude vyhledávaná pro svůj design, jízdní vlastnosti nebo dynamiku, ale pokud narazíte na slušný kus bez koroze, který funguje, nelze tohle auto zakazovat. Občas se v inzerátu objeví auto po prvním majiteli, což už ale bude spíše zajímavá kuriozita.
Stejně jako u všech ojetin v podobné cenové relaci a tohoto stáří nekoukejte na tachometr. Skutečný stav najetých kilometrů zjistíte jen těžko a spíše se zaměřte na celkový technický stav. I auto s vysokým udávaným nájezdem může být v dobrém stavu, pokud se o něj někdo staral. Hledejte stopy po korozi či neodborně provedených opravách. Pozor také na svařené bouračky.
