Odhalování podvodů je jeho prací. Ačkoli neprovádí detektivní činnost, zpřístupňuje lidem informace o minulosti ojetých aut, aby se nestali oběťmi podvodníků.
O tom, s čím se denně setkává a co je v oblasti podvodů nového, hovoří Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia, která provozuje online systém pro prověření historie vozidel na www.cebia.com.
Vaší prací je odhalování podvodů, které se dějí při prodeji ojetých aut. Je nějaký případ, který vám za ty roky utkvěl v hlavě?
Pravdou je, že za ty roky, co se věnujeme prověřování historie ojetých vozidel, už mne skoro nic nepřekvapí. Ale pamatuji si například, že nás jednou kontaktoval pán, který zjistil, že místo půlročního vozu si koupil auto staré 3,5 roku, což samo o sobě mne opět nepřekvapí, ale to auto bylo totálně havarované ještě před začátkem plynutí záruční doby. Jednalo se pravděpodobně o předváděcí vůz.
Říkáte, že vás nepřekvapilo, že auto bylo o tři roky starší?
Nepřekvapilo, to se občas stává. Už jsme odhalili i auto starší o pět let. Pětina aut má v inzerci špatně uvedený rok výroby. Často místo něj prodejci uvádějí rok první registrace. Ačkoli ve většině případů bývá auto registrované ve stejném roce, kdy bylo vyrobeno, někdy může rozdíl činit i několik let. Tím, že prodejci neuvedou skutečný rok výroby, auto rychleji prodají a u novějších aut si mohou přijít hravě i na 20–30 tisíc korun navíc.
Když se bavíme o podvodech, s čím se aktuálně tedy mohou kupující nejčastěji setkat?
Se zatajenými haváriemi. Realita je taková, že v inzerci prakticky neexistují vozidla, která byla v minulosti poškozená nebo havarovaná. Přitom je po havárii nebo škodní události zhruba šest z deseti prodávaných aut. Narazit na auto, u kterého prodejce přizná havárii, je vlastně docela rarita.
Myslíte si, že by si český zákazník koupil auto, o kterém by věděl, že je havarované?
Pokud bych si já kupoval třeba desetileté či starší auto a nemělo na sobě ani škrábanec, byl bych hodně podezřívavý. Menší havárie nemusí být u auta problém, starší auta bez nějakého poškození jsou spíš raritou. Je však vždy důležité vědět, co se s autem stalo, jak bylo opraveno a zda splňuje požadavky na bezpečnost. A samozřejmě ho koupit za odpovídající cenu.
Aby se prodejci vyplatilo havarované auto prodat, tak asi oprava moc kvalitní nebude.
A to je problém. Opravy se často neprovádějí tak, jak stanovuje výrobce. Ale po takové opravě zůstává vždy otázka, jestli bude vozidlo stejně bezpečné. Velkým problémem například je, že některá auta po havárii už vůbec nemají airbagy – tak se totiž dá ušetřit nejvíc. A zákazník to nepozná, většinou ho to ani nenapadne.
Kde se dá podle vás koupit dobré auto a kde auto naopak nekupovat?
Dobré auto se dá koupit v podstatě kdekoli. Ani bych tak neříkal, kde nekupovat – byť obecně varujeme spíš před koupí od fyzických osob a známých, kde je důvěra prodávajícího často zneužita – ale spíš bych apeloval na prověření historie auta před jeho nákupem. Pokud je o něm k dispozici hodně informací a vše je v pořádku, pak je jedno, od koho auto kupujete. Prověření vozidla je jednoduché, rychlé, online do několika málo minut vidíte, jestli bylo auto havarované, zda má stočený tachometr, zda bylo kradené, zatížené leasingem, z jaké země pochází, kdy bylo vyrobené či zda nebylo provozované jako taxi. A dnes už je jedno, jestli se jedná o auto s českým původem, nebo zahraničním. Data už jsou dostupná ke všem vozidlům.
