Evropská tržiště ojetých vozů lákají na údajně až 2 miliony disponibilních vozů. Při koupi je ovšem důležité znát úskalí nejen značek a modelů, ale také jednotlivých zemí původu. Třeba taková Škoda Octavia se shodnými parametry věku a nájezdu může být v závislosti na zemi původu podstatně jiné auto.
Na prvním místě ze zemí původu dovezených ojetin je dlouhodobě Německo, odkud se k nám doveze téměř polovina importovaných aut. Velký výběr a důvěra v německé prodejce však zákazníky přitahuje natolik, že některá problémová auta se překupníky nechávají v Německu registrovat jen na omezenou dobu. Zkrátka jen proto, aby v dokumentaci figurovalo jako země poslední registrace Německo. Přitom některé nové údaje mluví o tom, že až 87% aut dovezených z Německa mělo v historii záznam o škodě.
Krátkodobá přeregistrace aut se děje především v malých bazarech, které se specializují výhradně na export ojetých aut. „Základní úskalí německého trhu paradoxně spočívá v jeho silné stránce: Velikost a reputace umožňuje vznik prodejců, kteří téměř výhradně auta vyváží. Výrazně tím pro sebe snižují rizika reklamací. Spoléhají na jazykovou bariéru, vzdálenost a jiné překážky, které zahraniční kupující má,“ upozorňuje Karolína Topolová, generální ředitelka skupiny AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO, a doplňuje: „V Německu vzniklo v posledních letech nespočet nových malých bazarů provozovaných především tureckými obchodníky. Často vykupují vozy ve velkém přímo od pojišťoven, které bývají havarované a jen narychlo opravené, mnohdy i stočené. Ty pak pod štítkem „německé kvality“ prodávají důvěřivým Čechům.“
Samozřejmě jako kupující takovou exportní specializaci německého dealera vůbec nepoznáte. Jistou pomůckou může být poznámka „export only“ nebo „Exportfahrzeug“ přímo v inzerátu. Ovšem může také signalizovat, že auto doma vůbec nepřihlásíte. Může se jednat např. o auto diplomatické nebo vojenské mise, které jezdilo na výjimku s jinou než evropskou homologací. Kupujícímu takového auta, které často láká nápadně výhodnou cenou, pak nezbyde nic jiného než auto se ztrátou prodat mimo EU. Podobné vozy můžete potkat také ve Švýcarsku, které má nadprůměrně vysoký podíl aktivních diplomatů z celého světa.
Jinak ale Němci bývají hrdí majitelé aut a starají se o své vozy příkladně. V jižní Evropě platí jiný přístup k vlastnění auta. Vozy z jižní Evropy mívají častěji základní výbavu. I nadstandardní pakety výrobců jako M paket nebo S line v jižní Evropě nemusí znamenat nic víc, než že auto má o něco lepší vzhled. Ovšem díky jižnímu klimatu mu chybí např. vyhřívaní sedadel. V Itálii je navíc obecně ještě složitější než ve zbytku Evropy prověřit historii vozu. Španělsko má naopak pověst nekvalitních oprav, především nekvalitního lakování. „Za dobrou volbu lze považovat státy Beneluxu, především Holandsko a Belgii. Tamní automobily mívají dohledatelnou historii a slušný technický stav. Často jsou ale výkonově omezená kvůli emisním normám,“ dodává Karolína Topolová.
