Opel Astra je tak trochu sourozenec Peugeotu 308. Zatímco Peugeot sází především na design, německý bratříček oslovuje svoje publikum praktičností. A dělá to dobře.
Už dlouho jsme neseděli v autě, o kterém bychom mohli říct: „Tak tohle je fakt auto“. Abyste tomu ale dobře rozuměli. Každý měsíc sedíme ve čtyřech až šesti různých autech, která testujeme, ale současný Opel Astra je, viděno prizmatem dnešní doby a módy, skutečně tak trochu jiné auto. Na nic si nehraje, neujíždí na módní vlně nacpat všechny funkce pod dotykový displej, hezky vypadá, dobře se řídí a vejde se do něj i rodinka mířící na dovolenou do Chorvatska.
Naprosto dostatečný tříválec
Importér nám k testování zapůjčil žlutozlatou krasavici s tříválcovým motorem pod kapotou. Ten dává výkon 130 koní a upřímně, žádnou „pilu“ s ním nepojedete. Ale komu to bude vadit? Auto dostatečně zrychluje, na německé dálnici budete klidně atakovat rychlost 200km/h a se spotřebou se v průměru dostanete na rozumných 6,5 litrů na 100 km. Ve spojení s osmistupňovým automatem, který najdete i ve zmíněném Peugeotu 308, si pak budete docela užívat i popojíždění v městském provozu.
Foto: Jan Smékal
Hurá, tlačítka...!
Interiér je podle nás jednoznačným lídrem v kategorii. Perfektní zpracování, materiály i ergonomie. Velmi nás potěšila fyzická tlačítka pod středovým displejem. Hurá. Konečně pohodlné ovládání klimatizace, vyhřívání sedadel, volantu i ovládání hlasitosti. Po pár kilometrech víte, kde jaké tlačítko je, a můžete vše ovládat bez toho, že byste se museli dlouze zahledět na displej. Paráda.
Foto: Jan Smékal
Android vypadával
Jednu chybku jsme ale přeci jen zaznamenali. Občas se po nastartovaní auta přihodilo, že původně spárovaný telefon najednou spárovaný nebyl. Případně, že při přepnutí zdroje signálu z rádia na bluetooth se připojení přerušilo. Zkoušeli jsme na Samsungu Note 20 s Androidem. U Apple se chyba neobjevovala.
Skvělý head-up display
Skvěle fungoval průhledový head-up display, u kterého jsme ale za nic na světě nemohli najít ovládání ke korekci jeho pozice na čelním skle. Nedalo se nic dělat, museli jsme potupně nahlédnout do návodu v palubním menu. A ejhle – geniální řešení. Ovladač je umístěný v joysticku dveří u řidiče. Lepší, resp. ergonomičtější místo, si asi neumíme představit. Jen nás to tak nějak netrklo.
Tohle je auto
Opel Astra je za nás skvělým automobilem pro toho, kdo preferuje praktičnost a ergonomii před samoúčelným designem. Pro toho, kdo ještě zcela nezanevřel na klasická tlačítka a kdo chce auto také tak trochu řídit. Ne snad, že by nová Astra do řízení nemluvila. Ale tak nějak pocitově se nám zdálo, že si dá říci a dělá to v míře omezené. Byl to kdysi slogan konkurenční značky, ale nám by s to teď líbilo u Astry: „Opel – Das Auto..“
Test Opel Astra 1,2 Turbo GS Ultimate – Takhle má vypadat auto
