Ve své době platilo BMW řady 3 generace E46 za nejlepší kompaktní sedan a kombi ve své třídě. Odvozená kupé a kabriolet se navíc pomalu stávají vyhledávanou raritou a ceněnými youngtimery. Nicméně po dvaceti letech na trhu už bývá velké množství aut v horším stavu a najít pěkný kus dá spoustu práce. Nejlevnější auta už se pomalu prodávají za cenu šrotu, funkční pojízdný kus s platnou technickou ale bude stát pořád kolem 50 tisíc. Nejčastěji ale bude mít čtyřválec. Slušné šestiválce bez tuningu se prodávají od 70 tisíc dráž. Hezké kupé s třílitrovým šestiválcem, nižším nájezdem a originálním stavem ale bude klidně stát 200 000 Kč nebo i víc.
Na svůj věk ale dokáže tohle BMW stále překvapit velmi dobrými jízdními vlastnostmi a vysokou mírou kultivovanosti a komfortu. Praktická verze Touring pak stále může sloužit jako rodinné auto, i když účty za údržbu a servis budou trochu vyšší než třeba v případě Octavie Combi nebo nějakého civilnějšího auta. Ve statistikách spolehlivosti nepatřilo tohle BMW zrovna mezi vzorná auta, ale v případě deseti až jedenáctiletých vozů eviduje německé TÜV průměrně 30% poruchovost, což není vzhledem k průměru a nejbližším konkurentům zas tak špatné.
Největším problémem naprosté většiny ojetých E46 na trhu je koroze, celkově zubožený stav a zanedbaná údržba. V rukou pečlivých majitelů a nadšenců už zůstává jen velmi málo aut a slušný kus budete dlouho hledat. Nejčastěji reznou zadní podběhy, prahy a lemy blatníků. Napadené bude asi každé auto a je to spíše o tom, co všechno dokáže člověk překousnout a s čím se smíří. Auto s dírou v podlaze ale už vážně nekupujte. Navíc majitelé klasických řadových šestiválců začínají cítit jejich investiční potenciál, zejména pokud se jedná o sedan nebo kupé s manuální převodovkou a pohonem zadních kol. Cenu se tak snaží šponovat výš. V nabídce se tak musí člověk velmi dlouho přehrabovat a zabere nějaký čas, než se podaří najít bavoráka ve slušném stavu, na kterém se nevyřádil samozvaný tuner s laminátem, sníženým podvozkem a matnou folií.
Bavorácké diesely nejsou špatné, ale v tomhle autě už budou mít najeto spíše kolem půl milionu km a bude hrozit celkový kolaps auta ani ne na motor, ale na sešlost věkem. Jako nadějnější volba se jeví právě klasický benzinový šestiválec, ale bude náročné zjistit, v jakém stavu vlastně motor je. Celkem běžným projevem je dnes u těchto motorů spotřeba oleje. Smiřte se s tím, že zejména u motoru 2,5 l budete dolévat litr každých 3000 km, i když bude motor v dobrém stavu. Některé kusy ale berou víc než litr oleje na 1000 km. Jestli ale neplánujete najezdit 20 000 km ročně, dá se to s nějakou akceptovatelnou spotřebou oleje vydržet. Jen se připravte na každoroční výměnu svíček dohromady za 1500 korun.
Určitě se vyhněte čtyřkolce xDrive. Po letech a vysokých nájezdech s ní budou spíše problémy. To samé platí pro automatické převodovky. Pokud ale prodávající doloží, že v automatu pravidelně měnil olej, mohlo by to jít. Po více než 300 000 km už ale bude automat zralý na generálku. Servisně nejméně náročný je atmosférický benzinový motor s mechanickou převodovkou a pohonem zadních kol. Po autě mimo tovární záruku už nikdo nechce, aby jezdilo do autorizovaného servisu, takže si na údržbu najděte nezávislého mechanika. Základní věci, jako výměnu oleje, svíček, filtrů a podobně si ale dokážete udělat i sami, pokud vás baví se v autě hrabat jako za starých časů stopětek a žigulíků.
Z BMW řady 3 E46 se ale dnes stává spíše volba pro fanouška a nadšence, který má prostor a čas si na autě spoustu věcí dělat svépomocí a prostě ho to baví. Pro běžného uživatele, který chce jen jezdit, je tohle přeci jen poněkud drahý a časově nákladný špás. Když už, tak bychom doporučovali hledat spíše nějakou raritní verzi s rozumným nájezdem a úplnou historií, která by mohla být zárukou udržení hodnoty. Běžné verze sedan a kombi s nějakým obyčejným motorem se ale ceněnými veterány zřejmě nestanou nikdy a jednou stejně skončí v kopřivách.
BMW řady 3 E46 lze jako ojetinu koupit extrémně levně
