Opel Tigra byl ve své době opravdovým úkazem. Sportovně střižené kupé oslovovalo svým designem nejen ženy, ale i mnohé muže. Ti se do auta sice málokdy pohodlně vešli, přesto je sportovní střih Tigry uchvátil. Šlo ale jen o kamufláž, do sportovního vozu měla Tigra opravdu daleko.
V roce 1994 uvedla německá automobilka Opel na trh malý automobil sportovního vzhledu pod názvem Tigra. Vůz se tváří sportovněji než opravdu je, to ale řadě řidičů a především řidiček nevadí. Ani na trhu ojetin si totiž dnes už levný vůz nevede špatně. Ale nepředbíhejme. Tigra stojící na základech modelu Corsa druhé generace měla do roku 1997 velkou výhodu, když neexistoval žádný přímý konkurent, který by mohl výrazně odčerpávat zájemce o vozidlo tohoto typu. Pak se ale objevil mnohem sportovnější Ford Puma a situace se začala měnit. V témže roce se dostaly na trh také speciální verze Opelu Tigra – Ardenblau a Rio Verde s koženým čalouněním. Dnes se s nimi ale setkáte jen zcela výjimečně. Tigra se přestala vyrábět v roce 2000 bez uvedení nástupce.
Pohonné jednotky v praxi
Tigra dostala pouze dva motory. Rozhodně z ní trhače asfaltu nedělají, ale na malý a lehký automobil výkonově zcela dostačují. Jedná se o atmosférické šestnáctiventilové čtyřválce Ecotec o objemech 1,4 a 1,6 litru. Menší z nich představuje lepší volbu. Nabídne sice jen 66 kW, to však pro svižnou jízdu stačí. Na rozdíl od agregátu 1.6 16V/78 kW je čtrnáctistovka spolehlivější, což se u takto staré ojetiny cení. Šestnáctistovka jde za plynem s větší ochotou, je taktéž úsporná, ale nezřídka trpí zvýšenou spotřebou oleje. Ta může být v ojedinělých případech tak vysoká, že dojde k zalepení katalyzátoru výfukových plynů. Avšak běžně jednotka spaluje olej při jízdě vyšší rychlostí. Úbytek proto nezřídka zpozorujete už po poměrně krátké jízdě po dálnici. Problémy dělá někdy i EGR ventil.
Na silnici
Interiér vozidla působí poněkud stísněně, což pocítí i lidé nevelkého vzrůstu. Zadní sedadla jsou při nejlepší vůli jen nouzová, místa zde najdete opravdu minimum. Pokud se chcete k zadním sedačkám dostat, musíte posunout přední sedadlo a pak samostatně sklopit jeho opěradlo. Dobře přístupný zavazadelník nabídne objem 215 litrů. Měkčí nastavení podvozku si dobře poradí s nerovnostmi, což jistě nejedna řidička ocení. Sportovní jízdní vlastnosti zde ale nehledejte, ty jsou tomuto vozu na míle vzdáleny. V zatáčkách je totiž nejistý a jízdní stopu nejlépe nedrží. Navíc se můžete za určitých situací setkat s odskakováním zádě. Podprůměrné jsou také brzdy, které se snadno unaví a následně jejich účinek slábne vlivem přehřátí. Vozidlu v tomto směru rozhodně nepomáhá řešení brzd zadní nápravy pomocí bubnů, jež jak známo nemají takový účinek jako kotouče.
Časté problémy
Některé ojetiny mají problémy s brzdami, což bývá důsledek delšího nevyužívání vozidla. Bez ohledu na to se vyskytují poruchy ABS či vlnění brzdových kotoučů. Nezřídka se můžete setkat s vůlemi na přední nápravě. Zde se objevují vytlučené čepy zavěšení kol a nezřídka vykazují vůle i čepy spojovacích tyčí řízení. Z motorů a převodovky může unikat olej, korozi podléhá zejména koncový díl výfuku. Existuje zde také zvýšené riziko poruchy komfortní výbavy, proto se doporučuje její velmi důkladná kontrola. Občas se lze setkat s nadměrně opotřebenými ložisky kol.
LÍBILO:
- stále pohledný design
- dostatečná nabídka ojetin
- nízké ceny ojetin
- nízké ceny náhradních dílů
- úsporné a snaživé motory
NELÍBILO:
- málo místa na zadních sedadlech
- podprůměrné jízdní vlastnosti
- častější výskyt poruch
- slabá potkávací světla
- méně přesné řazení