Škoda Citigo je koncipovaná jako jednoduché a levné auto. Vždyť se dlouho prodávala pod 200 000 Kč i s povinnou bezpečnostní a asistenční výbavou. Některé opravdu levné detaily jsou spíše úsměvné, ale pokud jde o funkci jako takovou, nelze téhle malé škodovce nic vytknout. Do města je to pak skvělé auto, které se vejde do každé mezery, je obratné a výkonu má na rozjezd od semaforu dost. Pro nenáročného řidiče auto jako dělané. K testu jsme měli Citigo z roku 2014 a s nájezdem 74.000 kilometrů, kterou si v době testu prodejce cenil na 110.000,-Kč.
Citigo je ale překvapivě také prostorné, aspoň tedy s ohledem na své vnější rozměry. Zadní sedačky pojmou dva dospělé, ale počítejte s tím, že kufr je opravdu malý a na nákupy v IKEA to nebude. Ovšem běžný nákup na týden do kufru naskládáte a aspoň tam nebude létat ze strany na stranu. Podle statistik TÜV Report není Citigo (a příbuzná dvojice Seat Mii a VW Up) poruchové auto. S 7,6% výskytem závad ho řadí TÜV na 36. příčku z 131 do lepšího průměru čtyř až pětiletých aut, průměrně mají tyhle malé škodovky za tu dobu najeto 51 000 km. Mii a Up jsou o pár míst za ním. Ale ono je to i tím, že tady se vlastně nemá co rozbít.
V dnešní době vlastně primitivnější pohon, než jaký má tohle Citigo, ani neseženete. Atmosférický litrový tříválec s nepřímým vstřikováním je nezmar. Pokud tomuhle tříválci dáte každý rok nový olej a za studena se k němu budete chovat s citem, přežije celé auto. Zapouzdřený rozvodový řemen vydrží přes 200 000 km a zatím se zdá, že vyměnit ho bude spíše záležitost opatrnosti než nutnosti. Je celkem jedno, jakou verzi tříválce si vyberete, protože ta silnější s výkonem 50 kW je stejná, má jen jinou řídící jednotku. Do 4000 otáček jedou oba motory stejně, takže tu silnější oceníte jen tehdy, pokud jezdíte častěji po dálnici. A ta stejně není přirozeným prostředím pro tuhle malou škodovku. Jinak reálná spotřeba malého Citigo se pohybuje do šesti litrů a to i tehdy, pokud se moc nesnažíte.
Naprostá většina ojetých Citigo má klasickou pětistupňovou manuální převodovku, ale prodává se i verze s robotizovanou samočinnou převodovkou. Samozřejmě neřadí tak komfortně jako klasický automat, ale pro někoho, komu dělá spojka problémy, případně potřebuje samočinné řazení ze zdravotních důvodů, představuje stále akceptovatelnou volbu a především záruku svobody pohybu a nezávislosti na MHD. Do nějakých 100 000 km by spojka v robotizované převodovce měla bez problémů vydržet a ani její výměna nebude nesmyslně drahá. Konstrukčně je to vlastně stále klasická převodovka s tím rozdílem, že změnu převodů neobstarává ruka řidiče přes páku a táhla, ale elektroniky řízené aktuátory.
Zajímavostí je verze na CNG, ale ta je ze všech verzí Citiga pocitově nejpomalejší a navíc nemá moc velký akční rádius na plyn. Při současných cenách benzinu a opravdu nízké reálné spotřebě tříválce moc smyslu nedává. A pochybujeme, že najezdíte za rok v malém Citigo tolik, že by to pro vás dávalo ekonomický smysl. Aktuálně se začíná prodávat také plně elektrická verze Škody Citigo s cenou okolo půl milionu korun, což z ní dělá nejlevnější plnohodnotný elektromobil na českém trhu. Prý má dle normy WLTP ujet na plné nabití až 265 km, ale s tím bychom byli opatrní. V reálném provozu elektromobily ujedou zhruba dvě třetiny toho, kolik slibují. A to jen v ideálních podmínkách. Ohledně životnosti akumulátoru toho ještě moc nevíme, ale podle dosavadních zkušenostní jsou i po 10 letech baterie elektromobilů na asi 80 % původní kapacity.
Bude hodně záležet na výběru auta. Kusy po soukromníkovi by měly být ve slušném stavu a pokud někdo nenechal stát Citigo v hluboké mokré trávě, nemělo by začít hned reznout. Pátrejte v historii auta a chtějte takové, které nesloužilo k rozvozu pizzy a kebabu, v autoškole nebo jako sdílené auto či v půjčovně. Z takových si dělají řidiči závodní motokáru a na stavu aut (a hlavně jejich převodovek a interiérů) je to vidět.