Od našich západních sousedů se do Česka dováží zhruba desetkrát tolik vozů z druhé ruky než z kterékoliv jiné země. Nemalá část z nich ovšem byla v Německu nanejvýš chvíli nebo jen na oko. A stáčení tachometrů či zamlčování havárií se jich týká stejnou měrou, jako všech ostatních ojetin z dovozu.
Podle Svazu dovozců automobilů se loni do Česka dovezlo 148 312 ojetých vozů, z toho něco přes 19 procent z Německa. Pro srovnání, druhé v tabulce je Slovensko, odkud k nám přijelo 2,2 procent z celkového počtu importovaných ojetin. Češi očividně na německý původ slyší. Představí si totiž pečlivého majitele, který se svým miláčkem jezdil nanejvýš do Lidlu v sousedním městě. A samozřejmě svědomitě jezdil na pravidelné prohlídky do autorizovaného servisu, kde nehleděl na euro, aby autíčku dopřál tu nejlepší péči.
Podvodníci si toho jsou vědomi, ostatně výše zmíněný podíl vychází z údajů o původu deklarovaných samotnými prodejci. Odhadem vysoké jednotky až nízké desítky procent z oněch zhruba 28 tisíc vozů však v „unijním pruhu“ na SPZ nikdy déčko nemělo. Falešný původ uvádí nepoctiví prodejci zpravidla proto, aby vůz působil atraktivněji a prodal se rychleji či dráž. Zkrátka renomé Německa jako země aut nechala vzniknout sektor organizovaných podvodů s auty, který je rozsáhlejší než jinde a zdaleka se neodehrává jen v českém a polském pohraničí.
Svědčí o tom například desetičlenná parta, kterou letos v červenci pozatýkala policie v Bádensku-Württembersku. Zatím se k jejich rejdům podařilo přiřadit 37 vozidel včetně nákladních v úhrnné hodnotě kolem 32 milionů korun. Byla ukradena ve Francii, Itálii, Španělsku, Maďarsku a dalších zemích, načež je gang za použití padělaných dokladů v Německu legalizoval, aby je ve východní Evropě prodával jako původem německá. Hotovost a luxusní vozy nalezené v 16 prohledaných nemovitostech přitom naznačují, že ona čtyřicítka aut představuje pouhou špičku ledovce.
V Německu je třeba mít na paměti, že i sebeseriózněji působící soukromý prodejce může ve skutečnosti být překupník či příliš podnikavý automechanik. Například před dvěma měsíci odsoudili v Sársku čtveřici „vykuků“, kteří stáčeli tachometry dražších vozů o desítky procent skutečně najetých kilometrů. Vyšetřovatelům se podařilo prokázat pachatelství v asi 70 případech, ve kterých kupujícím vznikla celková škoda ve vyšších stovkách tisíc euro.
„Fixace na ojetiny z Německa je v něčem pochopitelná, ale rozhodně ne racionální. Němec přece nemá automaticky kompletnější servisní knížku než kdokoliv jiný, a stejně jako všude, i u našich západních sousedů existují podvodníci. A hlavně je mnoho tuzemských podfukářů, kteří slabosti českých řidičů pro ojetiny z Německa zneužívají. Obecně pak je u ojetin z dovozu vyšší riziko všemožných problémů, například stočený tachometr jich má podle odhadů až dvě třetiny,“ vysvětluje Karolína Topolová, generální ředitelka AURES Holdings, provozovatele sítě autocenter AAA AUTO.
Skryté vady, zamlčenou havárii či skutečný nájezd vozu totiž odhalí jen profesionální technika, respektive oko zkušeného automechanika. Stejně jako laik nemá k dispozici vybavení například pro kontrolu emisních systémů nebo jej nenapadne zjišťovat, zdali jsou nepůvodní díly vozu vůbec homologované. Autocentra AAA AUTO navíc archivují protokoly z prohlídek pro případ, že je jim stejný vůz nabídnut opětovně. Pokud mezitím uběhlo deset let, ale auto má najeto o dvacet tisíc kilometrů méně, výkupní technik už se s dalším testováním ani neobtěžuje. Za vše mluví okolnost, že AAA AUTO odmítá na výkupu až 65 procent aut.
