Podvodné praktiky některých automechaniků jsou prý běžné. Triky údajně spočívají v normohodinách na jednotlivé úkony. Kdo z nás ale ví, jak dlouho má trvat například výměna kompresoru klimatizace u toho kterého auta?
Ceny servisních prací se v autoservisech velmi často uvádějí za normohodinu. Jenže, kdo z nás ví, jak dlouho má trvat výměna tlumičů nebo třeba kompresoru klimatizace u toho kterého auta? Původně jsme chtěli psát článek o tom, zda se vyplatí kupovat originální náhradní díly do auta, nebo se dá bez problémů používat produkce z tzv. druhovýroby. Měli jsme domluvené povídání s Milanem, automechanikem z jednoho pražského autoservisu. Jenže povídání bylo tak zajímavé, že jsme se rozhodli téma článku změnit. V servisech se totiž podle Milana dějí nepěkné věci, které zákazníka stojí peníze navíc.
Triky s hodinami
V principu jde prý o následující praktiky: Majitel vozu přijede do servisu a chce například vyměnit brzdové destičky, brzdové kotouče a tlumiče. Každý z těchto úkonů má údajně od automobilky danou časovou normu, během které má být úkon proveden. Nemělo by se tedy stát, že u stejného servisního úkonu bude v jednom servisu doba práce jiná, než ve druhém. To je v pořádku. Vtip ale spočívá v tom, že když měníte například kotouče a brzdové destičky, kolo sundáváte pouze jednou. Nikoliv dvakrát.
Zákazníci neví, jak dlouho který úkon trvá
Podle Milana se to však prý mnohdy neděje, a zákazník dostane fakturu, kde jsou uvedeny plné časy, jako kdyby se úkony dělaly každý zvlášť. „Klient pochopitelně neví, jak dlouho má trvat výměna destiček nebo kotoučů na tom kterém modelu, takže když má ve faktuře dvě řádky, kde je v jednom částka za kotouče a ve druhém za destičky, neví, jestli to je správně nebo ne. Přitom se u takového úkonu jenom na demontáži a montáži kol dá ušetřit třeba i 30 minut. No, a to se pochopitelně u různých úkonů nasčítá,“ popisuje Milan.
Není olej jako olej
Další triky podle Milana prý spočívají například v použitých provozních kapalinách. „Ano, běžně se dělalo to, že při výměně motorového oleje se používal sudový syntetický olej (někdo ho nazývá jako polosyntetický), ale fakturovala se plná syntetika. U běžných aut není šance rozdíl poznat, ale pochopitelně, že full syntetika je dražší,“ říká Milan.
Originál nebo druhovýroba?
Při sbírání podkladů pro článek jsme si povídali i s maminkou naší kolegyně ze serveru cestyavylety.cz: „Byla jsem v servisu měnit kompresor do klimatizace. Na faktuře byla částka za kompresor skoro 28 tisíc korun, k tomu ještě práce. Po dvou měsících klimatizace opět nefungovala, a tak jsem šla do servisu znovu, tentokrát ale do jiného. Vada nebyla v kompresoru, ale ve vyteklém chladícím médiu. Asi to v tom původním servisu nějak odflákli. Co ale bylo horší, že mi technik řekl, že ten „nový“ kompresor není originál, jak mi bylo fakturováno, ale výrobek z druhovýroby. Prý je kvalitní, ale za polovinu ceny. S původním servisem se dohaduji dodnes,“ říká paní Jarmila.
"Devadesátky" stále na scéně
„Úsměvně“ pak působí triky jak z devadesátých let, kdy se na faktuře objeví položky typu „doplnění kapaliny do ostřikovačů“ za 650 korun (osobní zkušenost), nebo třeba „čištění interiéru“, které jsem si ale neobjednal. Při objednání auta do servisu se proto vždy vyplatí orientovat se podle referencí a rozhodně není na škodu zjistit si předem na trhu alespoň přibližnou cenu servisních prací, které budete objednávat. Jestli totiž nevíte, jak dlouho má trvat například výměna kompresoru klimatizace u vašeho vozu, může vám servis na fakturu napsat v podstatě cokoliv.
Jakou máte se servisem zkušenost vy? Napište nám do diskuze.
