Má najeto přes 150 tisíc kilometrů, přesto stále působí jako poctivý pracant do každého dne. Vyzkoušeli jsme ojetý Renault Trafic, který potěšil nízkou spotřebou, slušnou dynamikou, praktickým interiérem i příznivou cenou.
Když jsem si v Centru užitkových vozů AAA Auto v Klecanech přebíral ojetý Renault Trafic 2.0 dCi L1H1 s nájezdem 153 tisíc kilometrů, měl jsem trochu obavy, v jaké kondici bude dodávka po takové porci kilometrů. Přeci jen podobná auta často tráví život na dálnicích, ve městě, s těžkým nákladem a ne vždy se k nim majitelé chovají zrovna jemně. Už po prvních kilometrech ale bylo jasné, že tenhle Trafic rozhodně nepatří do starého železa a pořád umí nabídnout hodně muziky za rozumné peníze.
Testovaný kus poháněl dvoulitrový diesel 2.0 dCi o výkonu 96 kW spojený se šestistupňovou manuální převodovkou. Na papíře to možná nevypadá nijak dramaticky, ale v praxi motor působí velmi příjemně. Není to žádný lenoch a i naložené auto se dokáže svižně rozjet. Nejvíc mě překvapila pružnost v běžném provozu. Ve městě i mimo něj není potřeba neustále řadit a motor má síly dostatek i při předjíždění. Šestikvalt má přesné dráhy a řazení působí poctivě, což u pracovního auta člověk ocení každý den.
Velkým překvapením byla spotřeba. Za celý týden testování jsem se pohyboval kolem sedmi litrů nafty na sto kilometrů, a to rozhodně nešlo jen o klidné dálniční přesuny. Část kilometrů jsem absolvoval po městě, část po okreskách a několikrát jsem vezl i těžší náklad. Na tak velkou dodávku je to velmi slušná hodnota.
Kabina působí i po letech používání solidním dojmem. Nic zásadně nevrzalo, sedadlo řidiče bylo pohodlné i při delších trasách a ergonomie je přesně taková, jakou od pracovního Renaultu čekáte. Vepředu mohou sedět tři lidé, což se hodí hlavně živnostníkům nebo menším firmám. Prostřední sedadlo sice není ideální na dlouhé cestování přes půl republiky, ale na běžné pracovní přesuny úplně stačí.
Potěšilo mě také obrovské množství odkládacích prostorů. Renault v tomhle směru tradičně umí a Trafic není výjimkou. Mobil, dokumenty, nářadí, pití i drobnosti mají své místo a kabina díky tomu nepůsobí chaoticky. Praktické jsou i boční posuvné dveře na pravé straně, které výrazně usnadňují nakládání ve stísněných ulicích nebo na parkovištích.
Výbava testovaného auta byla překvapivě bohatá. Elektrická okna, klimatizace, navigace, tempomat nebo parkovací kamera dnes sice nejsou ničím exotickým, ale u pracovních dodávek stále nejde o samozřejmost. Kamera navíc fungovala dobře a při manévrování ve městě dokáže ušetřit hodně nervů.
Verze L1H1 nabízí nákladový prostor o objemu 5,8 m³, což je pro většinu živnostníků ideální kompromis. Auto není zbytečně dlouhé ani vysoké, takže se s ním dobře jezdí po městě a člověk se nemusí bát každého podzemního parkoviště. Přitom se dovnitř bez problémů vejde materiál, nářadí nebo větší zásilky.
Za cenu okolo 430 tisíc korun včetně DPH jde podle mě o velmi zajímavou nabídku. Možnost odpočtu DPH navíc hraje pro podnikatele velkou roli. Jasně, 153 tisíc kilometrů není málo, ale pokud měl vůz pravidelný servis, moderní dvoulitrové dCi umí bez problémů zvládnout mnohem víc.
Po týdnu za volantem jsem měl pocit, že Trafic přesně ví, co od něj lidé očekávají. Nepředstírá luxusní osobák, ale zároveň nepůsobí jako hlučný a nepohodlný pracant z minulého století. Je to praktická, rozumná a překvapivě příjemná dodávka, která dokáže každý pracovní den výrazně usnadnit.
Ideální dodávka pro živnostníka a malou firmu? Zánovní Renault Trafic
