Rodinné "embéčko" 1100 MB De Luxe z 5. července 1968 s veškerými doklady původu se aktuálně prodává za jeden milion korun. V roce 1968 stálo 51.608,-Kčs a vypisovaly se na něj pořadníky
Model Škoda 1000 MB patří k milníkům v celé historii mladoboleslavské automobilky. Po éře oblíbené řady Škoda Octavia s motorem vpředu a pohonem zadních kol přinesla nová Š 1000 MB na jaře 1964 revoluční změnu – ve své době nejmodernější motor litrové třídy byl umístěn v zádi lehké samonosné karoserie a poháněl zadní kola. Progresivně řešený automobil navíc vznikal špičkovými technologiemi v nové části mladoboleslavského výrobního závodu – ten byl odborné veřejnosti oficiálně představen 21. března 1964 společně s novým vozem.
Na výstavbě i vybavení více než 40 hal a dalších budov se podílelo přes 300 společností, z toho 134 zahraničních. Šlo o jednu z nejmodernějších automobilových továren nejen v rámci socialistických zemí. Osmdesátihektarový areál protkalo 13 kilometrů nových silnic, bylo položeno 10 kilometrů železničních kolejí sbíhajících se na seřaďovacím nářadí plus 11 kilometrů podvěsných dopravníků. K výrobě vozu Škoda 1000 MB se používaly špičkové technologie. Čtyřdveřová karoserie vznikala ze 665 výlisků spojených 6900 bodovými svary.
Evropský primát představovalo tlakové lití bloku motoru Š 1000 MB i skříně čtyřstupňové manuální převodovky z hliníkové slitiny podle patentu českého inženýra Josefa Poláka z roku 1922. Účelně řešený blok motoru o hmotnosti pouze 105 kg nevyžadoval vrtání otvorů, stačilo do odlitku vyřezat závity. Navíc se podařilo podstatně zkrátit dobu výroby a snížit její energetickou náročnost.
Nová generace automobilů s okřídleným šípem byla ve fázi vývoje označována NOV (Nový Osobní Vůz). Zahájení sériové výroby předcházely náročné testy připravované novinky. Jen do května 1962 ujelo 50 prototypů celkem 1 598 840 kilometrů, mimo jiné při extrémních mrazech na území Sovětského svazu. Zkoušky brzdové, palivové a chladicí soustavy se odehrávaly na Kavkaze, kde trojice vozů čelila až 45 °C ve stínu.
Samonosná karoserie, „vše vzadu“
Na rozdíl od předchozí úspěšné řady Octavia s rámovou konstrukcí podvozku a vpředu umístěným motorem pohánějícím zadní kola byla v případě Š 1000 MB zvolena zcela nová koncepce samonosné karoserie s nezávislým zavěšením všech kol. Za poháněnou zadní nápravou byl podélně uložen lehký motor. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec OHV měl zdvihový objem 988 cm3, v první fázi poskytoval výkon 27 kW (37 k). Díky progresivní konstrukci vozu a širokému uplatnění hliníkových slitin se podařilo snížit hmotnost rodinného sedanu na pouhých 755 kg. Moderní vůz tak dosahoval rychlosti až 120 km/h při příznivé spotřebě 7 až 8 litrů benzinu na 100 km. V roce 1966 došlo ke zvýšení výkonu na 32 kW (43 k). Nabídku tehdy rozšířila verze Š 1100 MB s 38 kW (52 k) z 1,1 l objemu, ale také elegantní dvoudveřové provedení MBX, dnes ceněné sběrateli historických vozidel.
Navzdory kompaktním rozměrům (délce 4,17 m, šířce 1,62 m a výšce 1,39 m) nabízela Škoda 1000 MB velmi prostorný a funkční interiér, ke standardní výbavě patřila například lůžková úprava sedadel. Vůz měl dva zavazadlové prostory: jeden za zadními sedadly, přístupný i během jízdy, v přídi vozu pak druhý, o objemu 220 litrů. Pod jeho podlahou bylo uloženo rezervní kolo, přístupné po odklopení části masky. Pro vyjmutí rezervy tak nebylo třeba vykládat zavazadla.
Vtipná řešení a láska k detailům
Kromě moderní techniky představovala Škoda 1000 MB velký pokrok také na poli designu. Vkusně a s nadčasovou elegancí rozvíjela klasické tříprostorové uspořádání karoserie, charakteristické pro šedesátá léta. Výhled z vozu zlepšovalo rozměrné panoramatické zadní okno. O péči věnované i detailům svědčí provedení hrdla palivové nádrže, ústícího v pravém předním blatníku a vtipně skrytého pod odklopným emblémem značky Škoda.
Po 11. dubnu 1964, kdy byla v Mladé Boleslavi ukončena produkce modelové řady Octavia, nabíhala výroba vozů Š 1000 MB. V září 1964 se novinka Š 1000 MB představila široké veřejnosti na tradičním strojírenském veletrhu v Brně, v říjnu ji obdivovali také návštěvníci autosalonů v Paříži a Londýně. Od května 1965 již vznikalo přes tisíc vozů měsíčně, na konci téhož roku pak šlo o nejméně 150 vozů denně – šlo tedy o první skutečně velkosériově vyráběný český vůz. Více než polovina z celkové produkce více než 443.000 vozů (1964-1969) byla vyvezena do desítek zemí světa – například v roce 1965 připadalo na export 70 %. Výrazně jej podpořily také významné úspěchy vozů Š 1000 MB na tratích prestižních automobilových soutěží.
Dnes jsou zachovalé vozy velmi ceněné a jejich cena bývá často v řádech statisíců. Ne jednom inzertním serveru je aktuálně nabízena Škoda 1000 MB De Luxe z roku 1968 za jeden milion korun. Cena je to asi již opravdu přemrštěná, ale je možné, že se přeci jen nějaký kupec najde.
Co myslíte, prodá se "tisícovka" za jeden milion korun? Napište nám do diskuze
