Svalovec si naběhl. Čeští řidiči jsou totiž čím dál víc agresivnější. Jsou schopni se i porvat. Například kvůli tomu, že jeden druhého nepustil před sebe, jel příliš pomalu, nebo třeba nedal druhému řidiči přednost.
Kdysi jsme na našem webu psali o agresivním řidiči, který si na pražských Vinohradech vynucoval přednost, chtěl se dokonce prát, ale ve finále skončil po knockoutu potupně na zemi. Agresivita na našich silnicích bohužel stoupá. O tom nakonec svědčí i další příběh našeho čtenáře, trenéra kickboxu, který nám před několika měsíci popsal svoji zkušenost s neurvalým taxikářem. Ten si naštěstí pro něj fyzickou konfrontaci nakonec rozmyslel.
Tohle byla asi největší ostuda mého života. Sice jsem o tom v rodině a mezi známými pak mluvil, ale jsem strašně rád, že mě u toho neviděli
Tomáš D.; Praha
Někdy ale vyhrocené situace končí poměrně překvapivě. Jako například příběh, opět z pražských Vinohrad, kde jeden řidič vyjel z vedlejší ulice na hlavní Vinohradskou před auto, jehož svalnatý řidič to vyřešil tak, že dotyčného předjel, zastavil před ním a vystoupil, aby si to s řidičem vyřídil z očí do očí. Jde o souseda našeho kolegy z redakce. Na jeho přání jsme mu změnili jméno, příběh se ale údajně udál následovně:
„Jedu si Vinohradskou ulicí nahoru a z ulice U Vodárny vyjelo auto a zahnulo přede mě. Dneska uznávám, že to auto tam už bylo trochu najeté, ale řidič dával přednost chodcům na přechodu, takže jsem musel přibrzdit“, popisuje Tomáš situaci z Vinohrad. Příběh se pak podle něj odehrával jak ve zlém snu: “Chtěl jsem mu dát za vyučenou. Tak jsem ho předjel, zastavil a vystoupil z auta, že mu pořádně vynadám. Choval jsem se jako magor“, říká Tomáš, kterého však během následujících pár sekund polilo horko.
Za volantem totiž seděl invalidní řidič a hned se Tomášovi omlouval za to, že jel pomalu. „Přitom vlastně neměl za co. V křižovatce byl dřív než já a pouštěl chodce. Omluvit jsem se tak musel já“, říká Tomáš, který podle našeho kolegy nemá mnohdy k ráně daleko. Tomáš si prý navíc sedl zpátky za volant svého vozu se slzami v očích, ale tady bychom už byli zdrženliví. Možná je to jen taková „vypravěčská nadstavba“. Faktem ale zůstává, že za podobné chování by si zmíněný Tomáš pár pohlavků zasloužil a nějaká ta slza by mu vůbec neuškodila.
Podobnou situaci zažil i náš čtenář Jiří Zedník: „Tesco, parkoviště, všude přednost zprava. Pátek odpoledne, tlačenice, nervy... Rychle jsem vyrazil, když tu náhle zleva starý Golf, zablokoval mě, černá skla, uvnitř řev hudby, kšiltovka dozadu, takový na první pohled frajírek sotva dvacet a ukazuje na mě prostředníček. Rozzuřen vylítnu z auta, jel jsem přece zprava, prudce otevřu dveře Golfa a chci ho tahat ven. Uvnitř vystrašené oči mladíka, místo prostředníčku to byl ukazováček a koktal: "Máte tašku na střeše, jen jsem vás chtěl zastavit." Ten kluk mně zachránil doklady, peníze atd. No, pak jsem s omluvou a děkováním koktal já. Taky se stydím ještě dneska, ale poučilo mě to“.
Zažili jste někdy podobnou situaci. Chtěl si s vámi někdy jiný řidič „vysvětlit“ dopravní situaci nadávkami, nebo ručně? Napište nám do diskuze.
