Škoda Octavia využívala nejmodernější technologie koncernu Volkswagen. Používaly ji také třeba vozy VW Golf IV či Audi A3. Také motory, převodovky a třeba i sedadla, byly shodné s koncernovými sourozenci.
Svébytný byl naopak design interiéru a exteriéru. Tým pod vedením Dirka van Braeckela vtisknul karoserii nezaměnitelnou pečeť, nadčasově elegantní design. Poprvé v historii ŠKODA Auto pracovali konstruktéři s technologií CAD (Computer Aided Design; konstruování s počítačovou podporou).
Důraz se kladl také na aktivní i pasivní bezpečnost. Přední airbagy byly doplněny bočními vaky, do té doby známými prakticky jen z vozů vyšších tříd. Poprvé se tu uplatnily trubkové výztuhy prahů dveří a Anti-lock Braking System (ABS), který zabraňuje zablokování kol při intenzivním brzdění. Vrcholná Octavia SLX 1.8 20V/92 kW měla ABS standardně, jinak byl součástí volitelné výbavy. Od sdružení Euro-NCAP získala první novodobá Octavia ve své době čtyři hvězdičky z maximálních pěti, což odpovídalo úrovni konkurenčních vozů na evropském trhu.
V úterý 3. září 1996 se rozeběhla sériová výroba. Pásku nové části mladoboleslavské továrny, vybudované nákladem 11 miliard korun, přestřihl tehdejší český prezident Václav Havel. Tovární hala dávala k dispozici 32 000 m2 výrobních, 2 500 m2 kancelářských a týmových a 3 000 m2 sociálních ploch. Bohatě prosklená stavba podle návrhu mnichovského ateliéru Günthera Henna umožnila modulární výrobu: na lince se kompletovaly subdodavateli již předpřipravené podskupiny a komplety jako třeba motory nebo sedadla, operativně dodávané v efektivním systému just-in-time.
Linka už neměla obvyklou podobu, kdy skelety karoserie putují halou podvěšené na dopravnících. Nově popojížděly na výškově nastavitelné montážní desce, takže jednotlivé montážní úkony mohly být prováděny v ergonomicky výhodnější poloze. Eliminovala se práce nad hlavou a v podobně namáhavých pozicích, zaměstnanci navíc mohli na plošinu vstoupit a komponenty jim tak „neujížděly pod rukama“.
V prvním roce výroby tu z linky sjížděly vozy Octavia se dvěma benzinovými čtyřválci a jedním turbodieselem. Základ tvořil motor 1.6 MPI/55 kW, pro náročnější měla ŠKODA připraven motor 1.8 20 V/92 kW s pěti ventily v každém ze čtyř válců. Moderní turbodiesel s přímým vstřikováním 1.9 TDI/66 kW lákal působivým zátahem od nízkých otáček i normovanou spotřebou pouhých 5,1 litru nafty na 100 km. Paleta motorů se postupně rozšířila, například o agregáty 1.8 20 V Turbo/110 kW nebo atmosféricky plněný diesel 1.9 SDI/50 kW.
Oblíbený kombík
V září 1997 vzbudila na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem pozornost prostorná Octavia Combi. Bok karoserie, formovaný z hlubokotažného plechu v jednom celku, vyžadoval instalaci dosud největšího lisovacího zařízení v podniku. Jen příslušná raznice vážila úctyhodných 63 tun, přitom se pracovalo s přesností na desetinu milimetru.
Frankfurtský koncept se příliš nelišil od podoby, která se v únoru 1998 dostala do sériové výroby. První zákazníci si novinku převzali v květnu 1998. Rozvor 2 512 mm odpovídal liftbacku, kombi bylo o šest milimetrů delší, o 26 mm vyšší a – podle provedení – o 15 až 30 kg těžší. Elegantně tvarovaná záď skýtala spoustu místa pro zavazadla, konkrétně 548-1 512 litrů. Podíl kombi karoserií na celkových prodejích řady Octavia vystoupal do roku 2001 z 15 na 40,5 %. Obrovský zájem zákazníků vedl v říjnu 1998 ke spuštění nové linky na její montáž v závodě Vrchlabí.
Populární model v mnoha variantách
Rok 2000 přinesl modernizaci modelu, inovované vozy byly nabízeny ve výbavách Classic, Ambiente, Elegance a mimořádné Laurin & Klement. K novým bezpečnostním a komfortním prvkům patřil elektronický stabilizační program (ESP). Řidiči usnadnil kontrolu nad vozidlem v mezních situacích, například v rychle projížděné zatáčce nebo na kluzkém povrchu.
V roce 2001 se k zákazníkům dostala dynamická verze Octavia RS. Poháněl ji zážehový turbomotor 1,8 l/132 kW, umožňující liftbacku zrychlit z 0 na 100 km/hod za 7,9 sekundy a dosáhnout rychlosti 235 km/hod. Nechyběly kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, v interiéru atraktivní sportovní sedadla a volant, kontaktní plochy pedálů z nerezavějící oceli a další doplňky. Dynamický charakter vozu zdůraznila také čtveřice nabízených barev: červená Rallye, stříbrná diamantová metalíza, magická černá a žlutá Lemon.
Vysokou oblibu první novodobé generace potvrdil fakt, že Octavia I zůstala ve výrobě i po nástupu druhé generace, pod rozlišujícím označením OCTAVIA TOUR. Od roku 2004 byla její produkce soustředěna do Vrchlabí, odkud sjela poslední „jedničková“ OCTAVIA v listopadu 2010. Firemní statistiky uvádějí celkovou bilanci 973 071 liftbacků plus 472 492 kombi.
