Testy ojetých aut, recenze nových aut

TEST HONDA CIVIC 1,6 i-DTEC - NAFTA MÁ POŘÁD CO ŘÍCI…

04.11.2018 Redakce

Když jsem před mnoha lety vyzvedával k testu Hondu Civic Type-R, přirovnával jsem ji novinářským klišé k vesmírnému plavidlu. Ano, tenkrát bylo tohle auto skutečně úkaz. Designový i motorický. Desátá generace modelu Civic už tolik údivu nevyvolává, nicméně to neznamená, že se nikam neposunula. Právě naopak…


Design vozu zůstává stále agresivní, vzbuzuje pocit, že pod kapotou je mnohem víc síly než 88kW, který naftová „šestnáctka“ nabízí. Možná je škoda, že klika zadních dveří nezůstala ukrytá ve sloupku, resp. horní části dveří, jako tomu bylo u osmé generace. Záď vozu ale i tak působí velmi dynamicky. Dvojice spojlerů a náznak difuzoru pod nárazníkem slibují přeci jen něco víc než by člověk od zmíněné motorizace očekával. A nutno říci, že běžný řidič zklamán nebude. Pocitově může mít sice řidič dojem, že motor netáhne od těch nejnižších otáček a bude mít zčásti pravdu. Relativně vysoký kroutící moment 300Nm je totiž k dispozici až od 2 tisíc otáček, na druhou stranu už v 1.500 otáčkách/minutu je k dispozici 250Nm „krouťáku“. Honda Civic s motorem 1,6 iDTEC tak rozhodně žádnou brzdou provozu nebude. Všiml jsem si také, že na diesel je motor nezvykle tichý. Vlastně v kabině ani nebylo poznat, zda je pod kapotou diesel nebo benzín.

Interiér není sice posledním výkřikem módy a technologií, ale působí docela útulně. A to i přes temně černé zbarvení tvrdých plastů. Možná by to chtělo interiér trochu rozjasnit. To se dá ale částečně vyřešit pomocí otevírací střechy, přes jejíž sklo se do interiéru dostává více světla než je obvyklé. Výbava Executive nabízí kožená, elektricky vyhřívaná sedadla, která jsou příjemně tvrdá a neměla by unavit ani při delších cestách. Nechyběla ani parkovací kamera, na druhou stranu ale nebyl vůz vybaven zvukovým indikátorem při couvání. Přeci jen koukat pořád do kamery není úplně ono. Potěšil virtuální přístrojový štít, volant s příjemně silným průměrem a efektní startovací tlačítko, které je červeně podsvícené. Naopak ovládání multimediálního systému nebylo příliš intuitivní a například regulace hlasitosti byla skoro vždy krokem do neznáma. Ovládá se totiž na dotykovém panelu, což nutně odvádí pozornost řidiče, nebo tlačítkem na levé straně volantu, které ale je mimo dosah prstu, takže řidič stejně většinou musí sklouznout pohledem na volant, aby nesáhl vedle. Škoda, že na středovém panelu není obyčejný otočný ovladač hlasitosti. Ať si kdo chce co chce říká, tenhle klasický prvek asi nic nepřekoná.

Honda Civic desáté generace udělá svému majiteli hodně radosti. Není to žádná tuctovka, zpracování je kvalitní a i s naftovým motorem nabídne hodně jízdní zábavy. Bohužel cenovku nastavila Honda docela vysoko a tak jistě hodně zájemců bude pokukovat po možná méně designově atraktivním, ale přeci jen levnějším voze. Výbava Executive totiž začíná v případě motorizace 1,6 i-DTEC na částce 689.900,-Kč. V našem případě zvedla atraktivní modrá metalíza cenu na konečných 703.800,-Kč což není opravdu málo.


TEST HONDA CIVIC 1,6 i-DTEC - NAFTA MÁ POŘÁD CO ŘÍCI…

Další články