Žádná garáž, žádný wallbox, jen veřejné dobíječky a běžný městský režim. Ojetý Volkswagen ID.5 s nájezdem 70 tisíc kilometrů ukazuje, že elektromobil může bez potíží fungovat i tam, kde byste to nečekali. A navíc levněji než dieselový Passat.
Ojetý Volkswagen ID.5 z roku 2022 jsem převzal u AAA Auto s nájezdem 70 tisíc kilometrů a cenou 750 tisíc korun včetně DPH Testovaný vůz měl baterii o kapacitě 82 kWh s aktuálním stavem SoH 92 procent a elektromotor o výkonu 220 kW. Čísla, která sama o sobě vypadají dobře. Důležitější však je, jak se s takovým autem reálně žije.
Design pěkný, interiér strohý
Foto: Jan Smékal
Na první pohled designově atraktivní auto mě překvapilo v interiéru. Ten totiž působí střídmě, téměř asketicky. Přesto je ergonomie v zásadě bezproblémová a funkční. Sedadla poskytují dostatek komfortu i na delších trasách. Místa je vpředu i vzadu dostatek, a to i pro vyšší postavy. Zavazadlový prostor nabízí objem přes 500 litrů, má pravidelný tvar a dobře využitelnou hloubku. Bez obtíží pojme kočárek, větší nákup nebo zavazadla na víkendovou cestu. Pod přední kapotou však žádný další úložný prostor nenajdete, což je u elektromobilu promarněná příležitost. Místo frunku tak je změť kabelů a různých komponentů. Na první pohled to vypadá jak pod kapotou auta se spalovacím motorem.
Dobíjení není problém ani na sídlišti
Foto: Jan Smékal
Auto jsem používal v podmínkách, které jsou u nás pro řadu lidí typické. Bydlení na sídlišti bez možnosti domácího nabíjení. Veškerá energie tak pocházela z veřejné infrastruktury, konkrétně ze stojanů ČEZ a PRE. Cena za kilowatthodinu se pohybovala mezi 8 a 11 korunami. Dobíjení se rychle stalo součástí běžného denního režimu. Auto jsem připojoval ve chvílích, kdy by stejně stálo. Při nákupu, návštěvě fitness, zoologické zahrady, dětského hřiště nebo během pracovní schůzky. Nešlo o žádnou složitou logistickou disciplínu, spíš o drobnou změnu návyku. Prostě zapojit auta na dobíjení i když třeba nepotřebuji, ale parkuji v místě, kde je dobíjecí stojan.
Skvělá spotřeba
Foto: Jan Smékal
Průměrná spotřeba se ustálila na hodnotě 17,5 kWh na 100 kilometrů. Náklad na kilometr tak vychází přibližně mezi 1,43 a 1,77 koruny podle ceny elektřiny. Pro srovnání, Volkswagen Passat 2,0 TDI se v reálném provozu pohybuje okolo šesti litrů nafty na 100 kilometrů. Při aktuální ceně 50 korun za litr to znamená zhruba tři koruny na kilometr. Rozdíl v provozních nákladech je tedy zřejmý.
Ve městě má větší "žízeň"
Foto: Jan Smékal
Dojezd plně nabitého vozu se pohyboval kolem 450 kilometrů, reálně mezi 350 a 450 kilometry podle stylu jízdy a podmínek. Zajímavé bylo chování spotřeby. Ve městě byla vyšší než při plynulé jízdě mimo něj, kde auto dokázalo jezdit úsporněji. Čekal bych pravý opak.
Semi autonomie
Foto: Jan Smékal
Velmi dobře funguje adaptivní tempomat. Byla to taková „semiautonomní“ jízda. Auto reagovalo nejen na provoz před vozem, ale i na dopravní značení a charakter silnice. Před zatáčkou dokáže tempomat sám snížit rychlost, pokud vyhodnotí, že nastavená hodnota není bezpečná. V praxi jde o funkci, která zvyšuje komfort i bezpečnost, aniž by působila rušivě.
Méně nemusí být více
Foto: Jan Smékal
Některá řešení v autě však zbytečně komplikují každodenní používání. Ovládání oken pomocí dvou tlačítek s přepínáním mezi předními a zadními okny nedává smysl a dost mi to vadilo. Stejně tak citlivé tlačítko pro přivolání asistence umístěné u stropu. Stačí nepozorný pohyb při nastavování zrcátka a systém se aktivuje. Testovaný vůz byl vybaven dvacetipalcovými koly. Z hlediska komfortu by dával větší smysl menší průměr, který by lépe filtroval nerovnosti. Podle mě by „osmnáctky“ úplně stačily.
I bez vlastního dobíjení v pohodě
Foto: Jan Smékal
Volkswagen ID.5 se v běžném provozu ukazuje jako plnohodnotná alternativa ke klasickému vozu se spalovacím motorem. Funguje bez jakýchkoliv komplikací, bez nutnosti složitého plánování a bez omezení, která by zásadně zasahovala do každodenního života. I v podmínkách sídlištního bydlení bez vlastní zásuvky se s ním dá žít přirozeně a bez stresu.