Testy ojetých aut, recenze nových aut

Ojetý Chevrolet Corvette C6 - když chcete levný supersport

07.01.2020 Martin Filipi

Komfort 7 / 10

Prostornost 7 / 10

Testovaná motorizace 10 / 10

Kvalita zpracování 7 / 10

Ceny oprav 7 / 10

Ceny ojetin na trhu 7 / 10


Hodnocení redakce7.50

Uživatelská hodnocení-


Američané, a nejen oni, tvrdí, že objem ničím nenahradíš. Měl jsem možnost otestovat Chevrolet Corvette C6 a zmíněné tvrzení prozkoumat vlastní zkušeností. A to vám povídám, byl to parádní víkend. Corvette totiž nabídne nejen úžasné svezení, ale také takový zvláštní pocit když do ní nasednete. Pocit vyjímečnosti. Pocit, kdy usedáte za volant legendy. Sice modernější verze ale pořád legendy. Stačí sundat vrchní díl střechy, zmáčkout tlačítko "START" a zaposlouchat se do toho úžasného koncertu nepřeplňovaného šestilitrového osmiválce, který umí auto vystřelit až za hranici 306km/h.


Počátkem padesátých let uzrála v hlavách šéfů koncernu GM myšlenka, která se postupem času ukázala jako geniální. Dala totiž vzniknout nejslavnějšímu americkému vozu všech dob – Chevroletu Corvette. První model byl představen v New Yorku na výstavě Motorama již v roce 1953. Tehdy ještě nikdo netušil, že se Corvette, v různých evolučních stupních, bude vyrábět dalších téměř 60 let. V roce 1955 se pod kapotou Corvetty C1 objevil osmiválcový motor, který se pod kapotou nachází vlastně dodnes. Pochopitelně s různými technickými úpravami i změnami objemu.

Současná verze s označením C6 je na trhu od roku 2004 a do dnešních dnů prošla dvěma facelifty. Ty se týkaly jak motoru, jehož objem se zvýšil o  dvě deci a posílil o 30 koní, tak i úpravy řízení. Dále přibyl rychlejší software na převodovku, jiný design kol, dvě barvy navíc a ještě stupeň výbavy navíc oproti předchozímu modelovému roku. Testovaná verze měla tedy objem motoru 6162 cm3, výkon 437 koní a maximum točivého momentu 585Nm při 4600 ot./min. Maximální rychlost, kterou jsem ovšem netestoval, činí 306km/h, zrychlení z 0 na 100km/h za pouhé čtyři sekundy.



Design auta je dokonalý. Nikdo nemůže zapochybovat, že tohle je skutečný supersport. Snad jen ta přední světla, která silně připomínají model Ferrari Modena, mohla být svébytnější. Vše ale vynahrazuje zadní partie, kde zůstala tradiční čtveřice kruhových světel a čtveřice koncovek výfukového potrubí. Dveře postrádají kliku. Otevírají se stiskem elektronického tlačítka na vnitřní straně vybrání hrany dveří. Elektronika ovládá dveře i uvnitř, kde chybí tradiční mechanické ovládání. Dveře se i zevnitř ovládají stiskem tlačítka na vnitřním madle. Bezklíčový systém je velice pohodlný a funguje naprosto bezchybně. I startování vozu probíhá pouhým stiskem tlačítka na přístrojové desce. Stačí mít u sebe klíček s čipem.

Interiér Corvetty neurazí, ale ani nenadchne. Sedadla mají dobré boční vedení a lze dokonce nastavit i sevření jejich bočnic. Trochu nelogicky však působí kombinace mechanického a elektrického ovládání polohy sedadla. Plusem je naopak možnost uložit polohu sedadla a volantu do paměti. Palubní deska působí trochu jednoduše a lacině. Určitě bych uvítal prvky například z matného hliníku, které by více evokovaly sportovní duch vozu. Stručně řečeno, co se týká emocí útočících na řidičovo srdce, interiér zaostává za exteriérem o několik světelných let. A to je velká škoda. Pochvalu zaslouží audiosouprava Bose. I ta se však musí při vyšších otáčkách sklonit před koncertem 437 koní pod kapotou.

Po nastartování se ozve lehce dunivý zvuk šestilitrového osmiválce, ale přiznám se, že jsem čekal omračující dunění. To se dostaví až při atakování hranice 4000 ot./min. V tu chvíli se dostaví nejen omračující zvuk, ale také ohromný zátah motoru, který žene Corvettu k maximálním hodnotám zrychlení i celkové rychlosti. Automatická převodovka pracuje vcelku bezchybně, ale chyběla mi možnost ručního řazení pádlem na volantu, když je volič v poloze „D“. Ručně řadit lze pouze v režimu „S“. Převodovka řadí bleskurychle, chybělo však automatické vložení „meziplynu“ při řazení dolů ve vyšších otáčkách. O zařazeném rychlostním stupni je řidič informován na head-up displeji, který zobrazuje také aktuální rychlost, teplotu vody, tlak oleje a aktuální spotřebu. Drobná výtka směřuje k faktu, že rychlostní stupeň se na displeji nezobrazuje v režimu „D“ a dokonce i v režimu „S“ se zobrazí až poté, co se manuálně změní rychlostní stupeň. Ten se mění posuvným měničem na sloupku volantu. Nejedná se o klasická pádla jako například u Ferrari, ale o posuvné měniče, kdy lze oběma „pádelky“ řadit směrem nahoru i dolu. Od sebe nahoru, směrem k sobě dolů.

Síla motoru je ohromující a tak jsem radši ani nepokoušel choutky vypnout stabilizační systém. I při zapnutém stabilizačním systému byla cítit koncepce motor vpředu a pohon zadních kol. V zatáčce stačí trochu více přidat plyn a kola jdou do smyku. Zvláště teď po zimě, kdy se ještě na silnicích nacházejí zbytky štěrku po zimních posypech. Drobným překvapením byly brzdy. Vzhledem k výkonu vozu a dosahovaným maximálním rychlostem bych očekával razantnější nástup i účinek. Chevrolet Corvette přinese svému řidiči spoustu skvělých zážitků a emocí. Ty lze ještě umocnit sundáním pevného střešního dílu a vychutnat si tak jízdu pod otevřeným nebem. To lze ovšem doporučit maximálně do rychlosti cca 100km/hod. Potom se už jízda stává, především kvůli absenci větrného štítu, poněkud nepříjemnou. Kdo chce tedy zkusit jízdu v americké legendě mezi sportovními vozy, měl by rozhodně zvážit alespoň možnost  zápůjčky tohoto vozu.

Foto: redakce

Další články