Litrový benzin, automat a jen 17 tisíc kilometrů na tachometru. Kia Stonic ukázala, že i malé auto může být překvapivě příjemným společníkem. Nějakou tu drobnou vadu na kráse jsme na autě přeci jen našli.
Automatická převodovka bývala ještě před pár lety výsadou dražších aut. Dnes už ji najdete i v malých městských crossoverech, ale na trhu ojetin stále není samozřejmostí. Právě proto mě v nabídce AAA Auto zaujal čtyři roky starý Kia Stonic s nájezdem pouhých 17 tisíc kilometrů. Po týdnu za volantem jsem dospěl k jednoduchému závěru. Největší předností tohoto auta není litrový přeplňovaný motor ani bohatá výbava. Je jí právě automat.
Ve městě totiž dává Stonic největší smysl. Vyšší posez poskytuje dobrý přehled o provozu, auto je dostatečně kompaktní na parkování a automatická převodovka zbavuje řidiče neustálého přešlapování mezi spojkou a plynem. Během několika dnů jsem většinu kilometrů najel po Praze a rychle jsem si zvykl na pohodlí, které automat nabízí.
Pohodlný automat není bez chyb
Foto: Jan Smékal
Převodovka řadí kultivovaně a bez zbytečného váhání. V běžném provozu o ní prakticky nevíte. O to větším překvapením pro mě byly rozjezdy do kopce. Auto má totiž nepříjemný zvyk po uvolnění brzdy citelně couvnout. Nejde o drobný pohyb, kterého si všimne jen citlivý řidič. Stonic se skutečně pohne dozadu natolik, že si na to musíte dát pozor, pokud za vámi stojí jiné auto.
Protivný Start/Stop při parkování
Foto: Jan Smékal
Ještě více než rozjezdy do kopce mě ale dokázal potrápit systém start stop. Několikrát se mi stalo, že jsem zaparkoval, zastavil a motor zhasl právě zásluhou tohoto systému. V tu chvíli jsem měl pocit, že je vše vypnuté. Vystoupil jsem, stiskl tlačítko na klice a nic. Auto nešlo zamknout. Následovalo návrat za volant, opětovné nastartování, ruční vypnutí motoru a teprve potom bylo možné vůz uzamknout. Poprvé člověk zavrtí hlavou. Potřetí už ho to začíná štvát.
Spotřeba potěšila
Foto: Jan Smékal
Příjemným překvapením byla spotřeba. Přestože většina jízd probíhala ve městě, palubní počítač ukazoval hodnotu těsně pod sedmi litry benzinu na sto kilometrů. Od benzinového crossoveru s automatem jsem čekal o něco víc.
Potěšila také parkovací kamera. Na papíře jde o detail, v každodenním provozu ale patřila mezi prvky, které jsem používal nejčastěji. Stejně bezproblémově fungovala automatická klimatizace. Nastavil jsem požadovanou teplotu a po zbytek týdne se o ni nestaral.
Podvozek je naladěný spíše tužším způsobem. Rozbité městské ulice nebo kanály dávají o sobě vědět více než například u francouzských konkurentů. Na druhou stranu auto nepůsobí nejistě a ani při vyšších rychlostech nemá tendenci plavat.
Kufr neurazí, ale ani nenadchne
Foto: Jan Smékal
Kufr hodnotím jako přesně takový, jaký od podobného auta očekáváte. Není důvod k nadšení ani ke kritice. Týdenní nákup, kočárek nebo zavazadla na víkend zvládne bez problémů. Jeho velikost bude vadit asi spíše jenom chalupářům, kteří neustále vozí pytle mulčovací kůry a zahradnické náčiní.
Cena 380 tisíc korun za vůz z roku 2020 s nájezdem 17 tisíc kilometrů mi nakonec nepřipadá přehnaná. Zejména pokud hledáte malé městské auto s automatem. Právě převodovka je totiž důvodem, proč bych o tomto konkrétním Stonicu vážně uvažoval.