Co rozhoduje při prodeji ojetého vozu do autobazaru? Často to není jenom o ceně, ale také o způsobu komunikace a respektu k času klienta. Sami jsme se o tom přesvědčili při prodeji zánovní Škody Karoq.
Kupujeme do firmy nová auta, takže ta stávající prodáváme. Zatímco dvoulitrový Superb skončil v rodině jednoho z našich kolegů, na druhé auto jsme kupce neměli, takže jsme se rozhodli prodat jej prostřednictvím autobazaru. Šlo o tříletou Škodu Karoq 2,0 TSI SportLine 4x4, s automatickou převodovkou. Vůz z roku 2022 měl najeto necelých 40 tisíc kilometrů, byl skutečně v plné výbavě, včetně panoramatické střechy a tažného zařízení, bez jediného škrábance. Auto má český původ, elektronickou servisní knížku a netknutý interiér. Důležitým parametrem pro velkou část případných zájemců mohla být také skutečnost, že se jedná o auto s možností odpočtu DPH.
Abychom získali co nejpřesnější představu o jeho reálné výkupní ceně rozhodli jsme se oslovit více prodejců současně. Všem jsme zaslali totožný email se stejnými informacemi, včetně VIN kódu, detailního popisu výbavy a fotografií vozu. Záměrem bylo porovnat nejen cenové nabídky, ale také rychlost celé transakce, kvalitu komunikace a celkový přístup jednotlivých společností.
Klíčovým parametrem pro nás byla pochopitelně cena. Nejvyšší nabídku jsme obdrželi od společnosti AAA Auto, konkrétně 660 tisíc korun. Tuto cenu nakonec skutečně vyplatili. Žádný pokus o smlouvání. Auto Jarov nabídlo 650 tisíc, prodejce Tesly v Průhonicích 653 tisíc, ale podmínil to nákupem nové Tesly (tohoto prodejce jsme oslovili právě z důvodu nákupu nové Tesly), ostatní autobazary už nabízely podstatně méně, konkrétně od 580 tisíc do 620 tisíc. Všechny tyto nabídky přišly v relativně krátkém čase, emailem, byly srozumitelné a jasně formulované.
Zcela opačná zkušenost však byla s autobazarem Auto ESA. Na jejich webu jsme podle návodu, viz. foto níže, vyplnili formulář, a čekali na online nacenění.
Foto: Pavel Foltýn
První reakce pracovníků autobazaru Auto ESA zněla, že online nacenění je možné, ale že je nutné dodat fotografie exteriéru ze všech stran, fotografie interiéru, stavu tachometru a sepsat parametry vozidla. Tyto informace, včetně požadovaných fotografií, jsme tedy emailem zaslali. Za mě by možnost vkládat fotky měla být už rovnou ve formuláři. Pochopitelně tedy pouze v tom případě, že smyslem formuláře je skutečně online ocenění vozu.
Následoval další email, ve kterém mě pracovník Auto ESA vyzýval, abych zaslal své telefonní číslo, aby jej mohli přiřadit k emailu, aby „věděli, co prodávám“ a případně aby se se mnou domluvili. V dalších dvou emailech se tento požadavek v různých obměnách opakoval. Ani v jednom případě však nezazněl, byť jen orientační, cenový odhad výkupu vozu. Celkem tedy přišly čtyři emaily, jejichž společným jmenovatelem byl opakovaný požadavek na získání telefonního čísla, nikoli snaha nabídnout konkrétní cenu na základě dodaných dat. Opravdu bez telefonu nelze orientačně nacenit auto?
Foto: Pavel Foltýn
Tento zdlouhavý způsob komunikace považujeme za nejhorší ze všech oslovených prodejců. V situaci, kdy má autobazar kompletní informace o voze, působí neochota sdělit cenovou nabídku bez telefonátu spíše jako obchodní taktika než jako profesionální přístup. Právě tento dojem byl hlavním důvodem, proč bych Auto ESA vůz neprodal, a to ani v případě, že by obchodníci později přišli s konkurenceschopnou nabídkou.
Celá tato zkušenost s prodejem auta tak pro mě byla potvrzením mé filozofie, že při prodeji auta, nehrají roli jen drobné tisícové rozdíly v nabídce, ale především transparentnost, jasná komunikace a především respekt k času klienta. Tyto faktory totiž nakonec mnohdy rozhodují o tom, komu člověk svůj vůz prodá. Třeba i o pár tisícovek levněji...
