Kdysi legendární Renault Espace, zakladatel kategorie luxusních rodinných MPV evropského střihu, prošel s přechodem na pátou generaci zásadní proměnou, a z osobní dodávky se stal jakýsi crossover
Kategorie velkých rodinných MPV pomalu vymírá a na trhu zůstávají už jen poslední zástupci. Ford ještě drží Galaxy a S-Maxe, s nimi snad ještě tři čtyři roky vydržíme, Volkswagen zatím nabízí Sharan, ale ten se prodává už deset let a brzy skončí, zřejmě také bez nástupce. A to je zhruba tak všechno.
Když vám auto s automatem po jemném přidání poskočí, až hopsnete do nárazníku auta před sebou, není to vada, ale vlastnost
David Žídek; TestyOjetin.cz
Kdysi legendární Renault Espace, zakladatel kategorie luxusních rodinných MPV evropského střihu, prošel s přechodem na pátou generaci zásadní proměnou a z osobní dodávky se stal také crossover, který vzdušnost a otevřenost minulých generací postrádá. Podobné je to ale třeba i s Citroënem Grand C4 Picasso, který je také vlastně posledním zástupcem, a nová generace zřejmě už MPV také nebude.
Pokud se vám současný Espace líbí, rozhodně ho nebudeme nikomu rozmlouvat. Jsou to slušná auta a Renault umí být spolehlivý, pokud se o něj staráte, nešetříte na drobnostech a nezanedbáváte důležité věci. Což je bohužel trochu potíž všech neprověřených importů přitažených z jihu Francie nebo Španělska. Servisní historie? Nemáme, nevedeme... Mladé tříleté auto s doloženou servisní historií ale bude dobrá koupě.
Na tříletý až čtyřletý Espace budete pořád potřebovat zhruba 400 000 Kč a za to seženete diesel 1.6 dCi s vyšším nájezdem. Mladá a málo jetá auta stojí pořád přes půl milionu. Nejlevnější vozy z prvních let výroby této řady se ještě pod 300 tisíc korun koupit nedají, startují spíše až u 350 tisíc Kč. Většina ojetin má také automatickou převodovku a naftový motor.
Ve statistikách poruchovosti TÜV Report, které sbírají data z německých stanic technických kontrol, model Espace nefiguruje, protože není k dispozici dostatečně velký reprezentativní vzorek aut. Když se ale podíváme na jiné Renaulty, umí se prosadit na předních příčkách, ale zároveň se také propadnout na samé dno tabulky.
Hledali bychom ještě poslední kusy před normou Euro 6d-TEMP, kdy benzínové motory neměly dnes už povinný částicový filtr, diesely se ještě obešly bez selektivní katalytické redukce, tedy AdBlue. K charakteru MPV se vždycky hodilo automatické řazení, ovšem zde dostal Espace už jen dvouspojkovou skříň, která sice funguje spolehlivě, ale popojíždění ve městě a hlavně parkování je s ní opravdový očistec.
Když vám auto po jemném přidání poskočí, až hopsnete do nárazníku auta před sebou, není to vada, ale vlastnost. Kdekoli mimo město ale funguje automat skvěle a také vám nerve uši tím, že by nadměrně podtáčel motor. Vlastně si člověk říká, jestli by náhodou už neměla převodovka odřadit a jestli je všechno v pořádku. Takhle se ale chovala i nová auta s nájezdy pár tisíc kilometrů, takže to u ojetiny není signál problému. Pokud pak v dvouspojkovém automatu vyměníte každých 60 000 km olej, bude spolehlivě fungovat i po 200 000 km.
Benzínové motory asi nebudou moc vyhledávané, ale alespoň tu fungují spolehlivě. Jednotka 1.6 TCE, pokud má za sebou poctivou servisní minulost, v sobě žádného strašáka neukrývá. To spíše zazlobí sedmistupňový dvouspojkový automat, který byl k motoru dodávaný standardně. Ale většinou se problémy servisu podařilo podchytit už v záruce. Když budete hledat novější ročník, tak už stejně motor 1.6 TCE nekoupíte, v roce 2017 skončil.
Šestnáctistovku nahradil motor 1.8 TCE, který můžete znát i ze sportovních Renaultů. Jednotka je to opravdu dobrá, a pokud ji někdo neutrápí špatným palivem a oddalovaným servisem, slibuje vysoké nájezdy. Hledali bychom ale kus ještě bez částicového filtru. S ním by sice problémy být zatím neměly, ale je to zbytečná složitost navíc. Pokud vám nevadí spotřeba okolo 9 litrů na 100 km, budete spokojeni. Motor je tichý, pružný a na požádaní opravdu dynamický. Nezlobí ani standardně dodávaný automat.
Největší zájem bude asi o diesel 1.6 dCi o výkonu 96 kW, který byl jako jediný s manuální převodovkou. Do roku 2018 se ještě obešel bez AdBlue a pokud koupíte prověřený kus se servisní historií, bude se vám s ním žít dobře. Částicový filtr běžně vydrží přes 300 000 km, takové ty běžné dieselové věci se ozvou mnohem později než u konkurence. Bohužel na náš trh míří plno kusů ze zahraničí, u kterých se servisní historie ověřuje velice obtížně a mnohdy zcela chybí.
Bi-turbo verze 1.6 dCi má sice hezkých 118 kW (po staru 160 koní), ale překvapivě nepůsobí rychleji než provedení 96 kW. Možná za to může trochu vlažný automat, případně i pozdější úpravy, které musel motor podstoupit pro to, aby plnil emise. Spotřeba klidně roste k benzínovým osmi litrům, tak si nemyslete, že s dieselem pojedete za pět a půl. To možná tak u slabší verze s manuálem mimo město a dálnice. Udržované kusy ale nezlobí, což je dobrá zpráva.
V roce 2018 s novou emisní normou přišel naftový dvoulitr, který už má povinně AdBlue. Výhodou je zkrácený servisní interval na 20 000 km, což by měl motor zvládat. Když koupíte mladý kus do tří let s nájezdem do 100 000 km a budete se starat, není důvod, aby tenhle motor nevydržel dalších 300 až 400 000 km jako v jiných Renaultech.
U nového Espace se ale raději vyhněte zbytečným složitostem ve výbavě, jako je systém natáčení zadní nápravy. Ten se navíc totiž povinně dodával s adaptivními tlumiči, a majitelé aut, hlavně těch na velkých kolech s pneumatikami s nízkým profilem, hlásí předčasné opotřebení podvozku a velké vůle, klidně už po 100 000 km. A to se pak opravuje draze. Alespoň že Espace nerezne, a i kvalita je slušná. Občas stávkující palubní infotainment pořešíte přehráním řídícího programu, což umí každý značkový servis.
