Vběhl vám pod kola pes, nebo srnec? Z pohledu pojišťovny jde o obrovský rozdíl, který vás může stát desítky tisíc korun. Rozhoduje správná definice v pojistce, včasné přivolání policie i detailní fotodokumentace biologických stop.
Jízda po večerní okresce lemované hustými lesy nebo polními cestami patří v těchto měsících k situacím, kdy musí být každý řidič ve střehu. Nečekaný výskyt živého tvora v dráze vozidla může následné škody za desítky i stovky tisíc korun. Mnozí motoristé žijí v přesvědčení, že pokud mají sjednané připojištění pro případ střetu se zvířetem, jsou automaticky chráněni před jakoukoliv situací. Jenže čeština i pojistné podmínky bývají neúprosné. Existuje totiž zásadní právní i pojistný rozdíl mezi pojmy zvěř a zvíře, který může při likvidaci pojistné události rozhodnout o tom, zda dostanete peníze na opravu, nebo zaplatíte vše ze svého.
Zvěř versus zvíře: Není to totéž
Na první pohled se může zdát, že jde o pouhé gramatické slovíčkaření. Z pohledu legislativy a pojišťoven však jde o dvě zcela odlišné kategorie s různým právním režimem. Pojem zvěř je přesně definován mysliveckým zákonem. Spadají sem divoce žijící živočichové, jako jsou srnci, jeleni, divoká prasata, daňci, zajíci nebo bažanti. Tato zvířata jsou součástí přírody spravované příslušnou mysliveckou honitbou a z právního hlediska nikdo divočáka nebo srnce nevlastní. Naopak pojem zvíře zahrnuje širší skupinu, do které patří zvířata domácí, hospodářská i zájmová. Řadí se sem například psi, kočky, krávy, ovce, kozy nebo koně.
Většina běžných základních připojištění ke havarijnímu pojištění či k povinnému ručení výslovně kryje pouze střet se zvěří. Pokud vám tedy pod kola vběhne volně pobíhající pes nebo uprchlá koza ze sousedního statku, pojišťovna může plnění z rizika střetu se zvěří zamítnout, protože pes ani koza z pojišťovacího hlediska zvěří nejsou.
Kdo hradí škodu, když narazíte do zvířete?
Tento pojmový rozdíl má přímý dopad na to, kdo nese za vzniklou škodu odpovědnost. U divoké zvěře nelze po nikom požadovat náhradu škody, protože nikdo divokou zvěř nevlastní a myslivecké sdružení za chování volně žijících živočichů ze zákona neodpovídá. Jedinou cestou k pokrytí škody je proto právě vlastní havarijní pojištění nebo specializované připojištění střetu se zvěří.
U domácích či hospodářských zvířat je situace odlišná. Za zvíře plně odpovídá jeho vlastník nebo chovatel, který je ze zákona povinen jej zabezpečit tak, aby neohrožovalo plynulost a bezpečnost silničního provozu. Pokud narazíte do psa nebo kozy, škodu by měl primárně uhradit majitel daného zvířete, například ze své pojistky odpovědnosti za škodu. Problém však nastává v praxi, kdy majitel zvířete buď není k dohledání, z místa uteče, nebo nemá žádné pojištění a platit odmítá. Pokud vaše vlastní pojistka nekryje i střet s jakýmkoliv zvířetem, vymáhání peněz se může proměnit v zdlouhavý právní spor.
Srážku je vždy potřeba nahlásit policii
Ať už dojde ke střetu s kancem, nebo sousedovým psem, postup na místě podléhá jasným pravidlům. Srážku se zvěří nebo zvířetem je potřeba vždy nahlásit Policii České republiky. Mnoho řidičů dělá chybu, že při zdánlivě malé škodě z místa odjede, zvláště pokud zasažený tvor po nárazu uteče do lesa.
Ohlášení policii je však zásadní. Policie přivolá zástupce místně příslušného mysliveckého spolku, který se postará o zraněné nebo uhynulé zvíře. Odvézt si sraženou zvěř domů je klasifikováno jako pytláctví, což je trestný čin. Zároveň policejní protokol slouží pro pojišťovnu jako klíčový oficiální důkaz o tom, že k události skutečně došlo na daném místě a za deklarovaných okolností. Bez účasti policie si výrazně zkomplikujete proces likvidace škody.
Důkladná fotodokumentace je základem uspokojení nároku
Jakmile na místě zajistíte bezpečnost, rozsvítíte výstražná světla, obléknete si reflexní vestu a přivoláte policii, věnujte maximální pozornost dokumentaci. Pojišťovny při likvidaci těchto škod postupují velmi striktně a vyžadují jednoznačné důkazy, že poškození vozidla nezpůsobil náraz do patníku, svodidel či stromu.
Nafoťte celkovou situaci na místě nehody, brzdné dráhy, dopravní značení i širší okolí. Dále detailně nafoťte samotné poškození vozidla. Mimořádně důležité je zachytit jakékoliv biologické stopy na karoserii. Kapota, nárazník a mřížky chladiče bývají po nárazu znečištěné krví, chlupy nebo peřím. Tyto detaily vyfoťte zblízka a v dostatečném rozlišení. Stejně tak je nutné vyfotit uhynulou zvěř či zvíře ležící na místě neštěstí.
Správný postup na místě nehody, pečlivé nafocení biologických stop a znalost rozdílu mezi zvěří a zvířetem vám ušetří nemalé finanční prostředky i zbytečné komplikace při jednání s pojišťovnou. Při sjednávání pojistky si proto vždy pečlivě prostudujte smluvní ujednání a ověřte si, zda vaše krytí zahrnuje pouze zvěř, nebo jakékoliv zvíře.
