Přetočený tachometr je dnes to nejmenší, co vás při nákupu ojetiny může potkat. Auto si sice projedete a prodávající vám k němu asi dá i nějaké informace, ale většinou stejně nezjistíte, jestli jsou úplné a pravdivé.
Nákup ojetého auta je náročná disciplína. Především v současné době, kdy na trhu chybí kvalitní ojeté vozy a v inzerci se čím dál tím častěji objevují i nekvalitní dovezené ojetiny bez servisní historie. Koupě ojetého auta ale nemusí být loterie, když víte, na co se zaměřit. Jenže právě tohle ví málokdo. Aut jsou na trhu spousta a není v silách běžného člověka znát všechny detaily k jednotlivým značkám a modelům. Když proto člověk vyrazí sám do bazaru nebo k prohlídce vozu u soukromého prodejce, stejně toho většinou moc sám nezjistí.
Běžný člověk většinou nepozná, zda ve voze funguje filtr pevných částic, zda není auto po vážné havárii nebo zda nemá například vadný dvouhmotový setrvačník
Martin Foltýn, CarTrax.cz
Auto sice prohlédnete zvenku, ale o jeho technické kondici stav karoserie a interiéru moc neprozradí. Sice může být dobrým vodítkem k odhadu, jak asi bylo o auto celkově postaráno, ale i otlučené auto ze sídliště může být technicky jinak v dobrém stavu, pokud majitel nezanedbával servis. A naopak garážovaná leštěnka může být velká past, když majitel přes všechno to pobíhání s jelenicí kolem auta zapomněl měnit včas olej.
Záleží na tom, jaké auto a od koho kupujete. Mladé ojetiny, které za sebou mají pravidelný značkový servis a zcela jasný původ, bývají obvykle bezpečná koupě
David Žídek; TestyOjetin.cz
Zkušební jízda také neodhalí všechno. Sice na první pohled poznáte, jestli motor dobře startuje, drží volnoběh a jestli neprokluzuje spojka a dobře řadí převodovka, ale to je asi tak všechno. Pazvuky od podvozku je potřeba důkladně prozkoumat na zvedáku, kde teprve zkušený mechanik pozná, které díly jsou opotřebené, a bude potřeba je vyměnit.
Mechanik specializující se na konkrétní značku a modely ale pozná i další věci, třeba provedené opravy na karoserii po nehodě. Každé auto má totiž specifické provedení svarů, spojů a šroubů a zkušené oko servisáka, kterému pod rukama takových aut prošly desítky a stovky, hned pozná, jestli se konkrétní díl sundával, rovnal a vařil. Člověk bez servisních zkušeností tak maximálně na vhodně dopadajícím světle pozná, jestli jsou dotyčné díly auta ledabyle lakované.
Kdo si není jist, že dokáže zjistit skutečný technický stav ojetého vozu, měl by možná investovat do odborné servisní prohlídky
Martin Foltýn; CarTrax.cz
V dnešní době elektroniky, senzorů a složitých výpočetních programů už se ale neobejdete bez počítače. Pokud chcete o autě zjistit opravdu všechno podstatné, potřebujete sehnat někoho, kdo se umí na auto počítačem tzv. „napíchnout“ s diagnostikou. A není to žádné hackerství a nabourávání do vnitřních systémů vozu. Tovární diagnostika je zcela běžně používaný servisní nástroj a každý slušný servis právě napojením počítače k autu zahajuje veškeré práce.
Diagnostika totiž zjistí stav systémů, které nelze odhalit pohledem. Kam vede kabel k senzoru, tam bude řídící jednotka auta vědět, jak dotyčný systém funguje. U zážehových motorů lze tak odhalit problémy se zapalováním a vstřikováním, u všech jednotek lze z diagnostiky vyčíst problémy s přeplňováním a plnícím tlakem turba. U dieselů lze zase vyčíst paměť regenerací částicového filtru a jeho zbývající životnost, korekční časy vstřikování a další důležité hodnoty.
Těch sledovaných parametrů je obrovské množství a vlastně na cokoli se zeptáte, to se dá z diagnostiky vyčíst. Pomyslnou třešničkou na dortu jsou pak uložené údaje o provozu potřebných systémů, ze kterých lze snadno odvodit, jestli náhodou není auto stočené. Jak? Řídící jednotka ukládá tzv. motohodiny různých čerpadel a zařízení, která běží neustále. Pak stačí vzít údaj na tachometru a z počtu hodin (ono se to počítá nejčastěji v sekundách) vypočítat průměrnou rychlost vozidla. Vychází to třeba tak, že má auto průměrnou rychlost 7 km/h? No to asi těžko, i ve městě provozované auto bude mít ten průměr kolem 30 km/h, běžné vozy mají průměr okolo 50 km/h. Cokoli pod 20 km/h by mělo být značně podezřelé. Ale to je jen jeden příklad z mnoha, jak lze s diagnostikou pracovat.
Záleží samozřejmě na tom, jaké auto a od koho kupujete. Mladé ojetiny, které za sebou mají pravidelný značkový servis a zcela jasný původ, bývají obvykle bezpečná koupě. Ale i u nich je lepší udělat celkovou prohlídku, kde se zkontroluje jak diagnostika, tak i stav podvozku a dalších důležitých komponentů. Servisy si obvykle za takovou prohlídku řeknou do tří tisíc korun.
U starších aut, především těch z dovozu, už to bude trochu složitější. Zejména, když se servisní historie nedá stoprocentně ověřit. Každý solidní bazar by měl prohlídku auta v nezávislém servisu umožnit, a když si přivedete vlastního servisního specialistu, tak auto alespoň zvednout na zvedáku, ať může v klidu pracovat. Jakmile se prodejce vykrucuje, že nic takového není potřeba, ruce pryč. To auto bude nějaká zbořená past těsně před smrtí.
Opatrně ale s módními placenými službami prověřování vozů online pomocí výrobního čísla VIN. Někteří zájemci o ojetinu v tomhle spatřují nejsnadnější cestu, jak o autě zjistit všechno. Zaplatíte pár stovek online, zadáte VIN a program vám vyjede kompletní historii auta. Ale tak jednoduché to být nemusí a navíc jsou takové údaje zcela bez záruky. Ne všechno totiž o historii auta v záznamech bude.
Je to určitě dobrý nástroj na ověření, jestli takové auto není hledáno policií jako kradené, případně jestli není v majetku leasingové společnosti či jestli není zatíženo exekucí. Ale to zjistíte i podobnými neplacenými službami. Velmi opatrně ale s historií pojistných událostí a nehod. Už se staly případy, kdy někdo takhle koupil zle bourané auto, aniž by o tom byl někde jakýkoli záznam. Stačí, když některý z bývalých majitelů nehodu nehlásil a nechal ji opravit na vlastní náklady. Pojišťovna a policie tak o tom neví. Mohl třeba bourat opilý...
Také nejsou naprosto spolehlivé prověrky tachometru. U nás sice ministerstvo dopravy provozuje bezplatný web kontrolatachometru.cz, kde zadáte VIN a vyjede vám to kilometrovou historii... Ale pouze z českých stanic STK. O historii v zahraničí nevíte nic. Takže pokud někdo auto stočil před první dovozovou STK, záznam o tom nebude. A jak asi myslíte, že podvodníci fungují? Ano, přesně takhle.
Online služby kontroly VIN čísla jsou spíše jen takový užitečný doplněk a rozhodně by neměly plně nahrazovat fyzickou kontrolu auta jako takového před koupí. Záleží samozřejmě na tom, kolik chcete do koupě auta investovat, ale když kupujete ojeté auto už třeba v relaci 200 až 300 000 korun, nemělo by vám být líto zaplatit pár tisíc specialistovi s diagnostikou či odbornému servisu za prohlídku. Třeba vám potvrdí, že konkrétní auto bude s určitými investicemi slušná koupě. Anebo vám také řeknou, že je to totální vrak, do kterého už nemá cenu dávat ani korunu.
