Ikonický design z jiného světa, astronomická cena v Tuzexu a status, o kterém si ostatní mohli nechat jen zdát. Ford Sierra byl snem předlistopadové smetánky a absolutní modlou tehdejších veksláků.
Když se v říjnu roku 1982 poprvé představil světovému trhu nový model od Fordu, způsobil obrovský rozruch. V zemi za železnou oponou, kde na silnicích kralovaly do omrzení hranaté Škody 120 nebo sovětské Žigulíky, působil tento vůz doslova jako zjevení z jiné galaxie. Zatímco západní svět obdivoval odvahu designérů, v předlistopadovém Československu se stala Sierra naprostým kultem, po kterém toužil každý, kdo v tehdejší společnosti něco znamenal, nebo se o to alespoň snažil. Vlastnit tento vůz znamenalo dát jasně najevo svou výjimečnost a majetkový nadstandard.
Za svým revolučním vzhledem vděčila Sierra důkladným aerodynamickým experimentům s konceptem Ford Probe III. Výsledkem byl na tehdejší dobu až fantastický koeficient odporu vzduchu s hodnotou 0,34. Vůz díky tomu na silnici nevypadal jako obyčejný dopravní prostředek, ale spíše jako futuristické vznášedlo. Získat takové auto u nás však byla pro běžného smrtelníka téměř nesplnitelná mise. V síti prodejen Tuzex se prodávalo za astronomických 35 500 bonů, což v přepočtu dělalo přibližně 195 000 tehdejších korun. Ani s plnou kapsou poukázek však neměl zákazník vyhráno, protože Sierra byla nedostatkovým zbožím i tam a na pultech se prakticky neohřála.
Přestože šlo o extrémně drahé auto, jeho popularita trhala rekordy. Stejná nákupní horečka panovala také na trhu s ojetinami, kde se Sierra stala vyhledávaným artiklem. Živou vzpomínku na tuto éru dodává Petr Přikryl, který prodával ojetiny v ikonickém bazaru na Libeňském ostrově a potvrdil, jak hluboko se auto zapsalo do tehdejší kultury. Vůz si oblíbili bohatí umělci, kterým se v žertu přezdívalo Sierralisté, ale naprosto klíčový status získal u tehdejších veksláků. Právě pro ně, kšeftující s džínovou módou a valutami před Tuzexem, představovala Sierra ten vůbec nejvýraznější symbol úspěchu, moci a rychlého životního stylu.
Automobilka vyráběla tento model v Německu, Belgii a Velké Británii a postupně jej nabízela v široké škále variant. Zákazníci si mohli vybírat z třídveřových a pětidveřových liftbacků nebo praktického kombi. Nabídka motorů začínala na skromných objemech 1,3, 1,6 a 1,8 litru, ale skutečné emoce přinesly až dravější verze. Třídveřový model XR4i dostal šestiválec o objemu 2,8 litru, který byl později doplněn i o verzi s pohonem všech kol. Absolutní vrchol a sen všech milovníků rychlosti však přišel v roce 1986 pod názvem Sierra RS Cosworth. Přeplňovaný dvoulitrový šestnáctiventil s výkonem 204 koní proměnil lehký vůz v nespoutanou raketu, ze které se vyrobilo jen něco málo přes pět tisíc kusů.
Sierra se stala obrovským hitem, který si přál mít v garáži snad každý, což s sebou ovšem neslo i zvýšený zájem ze strany zlodějů. Majitelé na autě oceňovali především vynikající pasivní bezpečnost, nečekanou prostornost a vysoký jízdní komfort. Vůz byl natolik všestranný a spolehlivý, že v zahraničí běžně sloužil jako policejní auto nebo u taxikářů, a spoustu slavných vítězství posbíral i na závodních okruzích. Jedinou výraznější slabinou byla náchylnost k rychlému rezavění, která v průběhu let uštědřila mnoha karoseriím těžkou ránu.
Až do konce výroby v únoru 1993 smontovaly továrny přes 2,7 milionu kusů v různých provedeních. Pokud byste chtěli tuto legendární atmosféru osmdesátých let zažít na vlastní kůži dnes, investice do zachovalého kusu se stále vyplatí. Obyčejnější provozuschopné verze se dají sehnat už od tisíce eur, zatímco špičkové modely RS Cosworth v perfektním stavu snadno překročí hranici třiceti tisíc eur. Na trhu historických vozidel přitom stále platí jednoduché pravidlo, že čím starší ročník a méně dveří Sierra má, tím vyšší má hodnotu pro sběratele.
