Častý nešvar, který ostatní řidiče rozčiluje a zároveň je i velmi nebezpečný. Bohužel je na českých silnicích k vidění v těchto dnech neustále. Málokterý hříšník si totiž svoji chybu včas uvědomí
Každý, kdo v těchto dnech vyráží na české silnice, se s tím určitě potkal. Ranní mlhy, husté sněžení nebo déšť se sněhem. Počasí, že by psa nevyhnal. Celodenní svícení je povinné, ale za určitých okolností musí řidič zapnout také světla do mlhy. Jenže to často bývá kámen úrazu. Ani ne tak jejich zapnutí, jako spíše vypnutí. Řidiči buď jedou v mlze na tzv. denní svícení, kdy jim zadní koncová světla vůbec nesvítí, nebo naopak svítí zadními mlhovkami, i když na obloze už dávno svítí slunce.
To se stalo i řidiči, který na dálnici D5 z Plzně do Prahy svítil zadními mlhovkami, i když po mlze nebylo ani památky. Před Prahou byl hustý provoz, dálnice je v opravě, takže řidiči jedoucí za tímto výtečníkem, si červenou mlhovku „vychutnali“ až do dna. Nepomohlo ani problikávání a troubení. Řidič vůbec nechápal, co mu ostatní chtějí naznačit. Pravidla jsou ale jasná. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení. Jenže praxe bývá často úplně jiná. Jak tedy používat "mlhovky"?
Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. Rozdíl mezi používáním předních a zadních mlhovek je tedy patrný – přední použít "smí", zadní "musí". Rozsvícení světel do mlhy je omezeno na mimořádné rozhledové poměry. Povinné užití zadní červené mlhovky za nepříznivých podmínek je logické, činí vozidlo viditelnějším. Rozsvícení zadní červené mlhovky za mlhy, sněžení nebo hustého deště je povinné obdobně jako rozsvícení ostatních stanovených světel.
Problémem však je posoudit, kdy déšť je hustý, anebo zda již jde opravdu o mlhu a ne jen o nějaký mlžný opar, případně zda poletující sněhové vločky je již možné považovat za sněžení. Určitým vodítkem pro rozhodnutí, zda zadní mlhová světla zapnout, by měla být viditelnost zadních koncových světel vpředu jedoucího vozidla. Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je nežádoucí zadní mlhová světla rozsvítit předčasně nebo je nechat svítit zbytečně, zlepší-li se povětrnostní podmínky. Zadní mlhová světla totiž mohou vzadu jedoucího řidiče oslňovat.
Pokud jde o zapojení jednotlivých světel, rozsvícení zadní červené mlhovky musí být možné jedině tehdy, svítí-li potkávací nebo dálková světla, popřípadě i přední mlhovky. Současně musí být zajištěno, aby se zadní mlhovka dala zapnout nebo vypnout samostatným vypínačem. Rovněž musí být v zorném poli řidiče oranžové kontrolní světlo, které ho informuje o rozsvícení zadní mlhovky. V neposlední řadě musí být přední i zadní mlhovky schváleného typu.
Rozsvícená mlhová světla zvýrazňují přítomnost vozidla ve snížené viditelnosti v provozu a zajišťují jeho včasné rozpoznání ostatními účastníky silničního provozu. Neosvětlené vozidlo v řadě aut s rozsvícenými mlhovými světly je například prakticky neviditelné. Jak používat mlhovky se také dozvíte ve videu na titulní stránce.
Potkáváte na silnicích v mlze řidiče, kteří jedou pouze na denní svícení? A co řidiči, kteří i za slunečného počasí svítí mlhovkami? Napište nám do diskuze
