Má to být rodinné auto určené pro delší cestování. Podle řidičů, kteří brázdí s testovacími kusy elektrického SUV Enyaq iV 60 české dálnice, je však auto schopno ujet v dálničním tempu a při plném obsazení sotva 200 kilometrů.
Od rodinného auta člověk očekává, že do něj sedne, vyrazí na dovolenou třeba na hory do Rakouska (až to samozřejmě půjde) a nebude muset zastavit u benzínky dříve než po nějakých 500 – 600 kilometrech. Během deseti minut doplní pohonné hmoty a může se vrhnout zdolávat další úsek ve stejné délce. S elektrickými auty je to ale trochu jinak.
U těch malých, jako je třeba Peugeot e-208, Citroen ë-C4 nebo například extravagantní Honda e, nikdo žádný extra velký dojezd nečeká. Jsou to malá auta určená především do města a na kratší cesty, která však ve většině případů dokáží pokrýt celodenní porci mobility svého majitele. Ta totiž v drtivé většině případů nepřekročí nějakých 150 kilometrů. Večer pak stačí v garáži auto dobít, případně se zastavit na nákup a připojit auto k dobíjecí stanici. Jenže od velkého rodinného SUV se očekává trochu něco jiného.
Takové auto chce totiž drtivá většina majitelů používat nejen pro kratší cesty za prací nebo po městě, ale také jako rodinné auto, se kterým lze vyrazit třeba na dovolenou nebo delší víkendový výlet. Čistě elektrické SUV ale má, díky své velikosti a tedy i hmotnosti, podstatně větší spotřebu než malý hatchback do města. Proto ani relativně velká baterie 58kWh, která je v modelu Enyaq iV 60, nemusí na pohodlné cestování bez častých zastávek stačit. A podle řidičů, kteří aktuálně v těchto autech jezdí po českých dálnicích, skutečně nestačí.
Podle jednoho z nich je totiž plně nabitý Enyaq iV 60 na patnácti procentech baterie již po ujetí pouhých 160 kilometrů po dálnici. Řidič jezdí ve voze sám, bez zavazadel a podle svých slov nepřekračuje rychlostní limity. Venkovní teplota se v době rozhovoru s řidičem pohybovala kolem 5st. Celsia, auto mělo rozsvícena potkávací světla a řidič častěji než v letních měsících používal ostřikovače a stěrače. Podle této informace, kterou jsme ale neměli možnost v praxi zatím nijak ověřit, by se tak Enyaq iV 60 mohl pohybovat po dálnici povolenou stotřicítkou nanejvýš hodinu a půl, spíše však méně.
Česko zatím patří bohužel v Evropě k těm zemím, kde je velmi slabá dobíjecí infrastruktura. Při takovéto spotřebě by ale bylo potřeba, aby dobíjecí stanice byly na dálnici vždy alespoň po 150 kilometrech a aby podporovaly rychlejší nabíjení než 50kW. Tomu by ale samozřejmě musel být uzpůsoben i konkrétní automobil. Jenže rychlonabíjení na tzv. Superchargerech je zatím podporováno jen na vozech jako je Tesla, Porsche nebo Audi. Enyaq si musí vystačit s rychlodobíjením 50kW.
Jaký bude skutečný dojezd modelu Enyaq iV 60 a jak se s ním bude v reálu žít, snad již brzo vyzkoušíme na vlastní kůži. S poznatky se pak s vámi samozřejmě rádi podělíme