Kdo si někdy sedl do nějakého evropského elektromobilu, pravděpodobně na elektromobilitu zanevřel. Kdo si ale sedl do Tesly, musí si ji zamilovat. Elektromobilitu i Teslu.
Moje úplně první zkušenost s elektromobilem byla tristní. Evropská značka, auto na trhu už nějaký ten rok a najednou pod kapotou elektromotor. Infotainment o ničem, dojezd žalostný, dobíjení pomalé, prostě běs. Přiznávám, že tahle zkušenost na dost dlouho determinovala můj pohled na elektromobilitu. Až asi po dvou letech jsem sedl do Tesly. A musím přiznat, že jsem můj pohled na elektromobilitu zásadně přehodnotil.
Nejprodávanější elektromobil
Foto: Jan Smékal
Elektromobily značky Tesla dnes na českých silnicích potkáváme stále častěji. Přesto je zajímavé sledovat, jak se chová ojetý vůz po několika letech provozu a desítkách tisíc kilometrů. Na týden jsem si proto půjčil ojetý Tesla Model Y, který měl na tachometru necelých 130 tisíc kilometrů. Konkrétní kus pocházel z nabídky AAA Auto, byl vyrobený v roce 2022 a prodejce za něj chtěl 720 tisíc korun včetně DPH. Zdraví baterie (SoH) ukazovalo hodnotu 89 procent, což je po tomto nájezdu poměrně zajímavý údaj.
Skvělá spotřeba
Foto: Jan Smékal
Jedna z věcí, která mě během testu opravdu překvapila, byla spotřeba na dálnici. Na trase mezi Prahou a Mnichov jsem jel po německé dálnici místy i rychlostí přes 160 km/h. Venku bylo ještě poměrně chladno a topení v autě běželo prakticky celou dobu. Přesto jsem naměřil průměrnou spotřebu kolem 19 kWh na 100 kilometrů. Na poměrně velké elektrické SUV mi to přijde jako velmi solidní výsledek. Tím spíš, když při běžném ježdění se spotřeba držela lehce pod hodnotou 15 kWh na 100 km. Super výsledek. Na Tesla superchargerech stojí jedna kWh 5,8 korun, takže jezdíte v pohodě za necelou korunu na kilometr.
Tesla zároveň u tohoto typu baterie doporučuje běžné nabíjení zhruba do 80 procent kapacity. V praxi ale není problém baterii dobít až na 100 procent. Auto se při nastavování limitu nabíjení dokonce zeptá, zda jde o jednorázovou potřebu, nebo chcete maximální limit změnit natrvalo. Je to drobnost, ale dobře ukazuje, jak promyšlený je celý systém správy baterie.
Jízdní vlastnosti a podvozek
Foto: Jan Smékal
Během jízdy jsem si také všiml jedné věci při manévrování ve městě. Pocitově mi přišlo, že Model Y má o něco menší rejd než Tesla Model 3. Nejde o zásadní problém, ale při otáčení v užších ulicích nebo parkování je to znát. Podvozek auta je naladěný poměrně tvrdě. Na kvalitním asfaltu a kvalitní německé dálnici to nevadí, ale na rozbité dlažbě v Praze nebo na typických českých okreskách je tvrdší nastavení podvozku docela patrné. Auto je sice stabilní a jisté, ale komfort na špatném povrchu není úplně jeho nejsilnější stránkou.
Naopak velmi příjemně mě překvapil výhled z vozu. Díky vyšší stavbě karoserie mám pocit, že je z auta vidět ještě o něco lépe než z Modelu 3. Řidič má dobrý přehled o dění kolem sebe a celkový pocit z pozice za volantem je velmi příjemný. Paradoxně mi přišel i pohodlnější než právě u Modelu 3, přestože by sedadla měla být podle všeho stejná.
Interiér
Foto: Jan Smékal
Interiér testovaného vozu byl v bílé barvě. Na první pohled působí velmi luxusně a vzdušně. Zároveň mě překvapilo, jak dobře se udržuje. Auto mělo po 130 tisících kilometrech interiér stále ve velmi dobrém stavu a nevypadal nijak výrazně opotřebovaně. Velkou zásluhu na příjemném pocitu v kabině má také velká panoramatická střecha, která interiér krásně prosvětluje.
Přední kufr (frunk) dává smysl
Foto: Jan Smékal
Praktickým bonusem je také přední zavazadlový prostor, takzvaný frunk. Překvapilo mě, kolik věcí se do něj vejde. Na drobnější zavazadla nebo nabíjecí kabely je ideální. V létě pak do frunku můžete dát třeba několik plechovek piva, nasypat na ně kyblík ledu a vyrazit na piknik. Blbůstka, ale potěší. Tím spíše, když dno frunku obsahuje špunt k vypuštění vody z roztátého ledu.
Asistenční systémy
Foto: Jan Smékal
Tesla má také poměrně důsledně nastavené asistenční systémy. Jakmile přejedete přerušovanou čáru bez zapnutého blinkru, začne vibrovat volant. Pokud ale přejedete plnou čáru, auto na to upozorní výrazněji – přidá se zvukové varování a systém na situaci opravdu důrazně upozorní.
Bez chyb není
Foto: Jan Smékal
Jedna věc mi ale u testovaného vozu vadila. Auto nemělo klasický FM tuner. Rádio je tak možné poslouchat pouze přes aplikaci v mobilu nebo po zaplacení služby v ekosystému Tesly. Pro někoho to nemusí být problém, ale já bych klasické rádio v autě přece jen ocenil. Určité rozpaky ve mně zanechalo také ozvučení od značky Bose. Čekal jsem od něj více, především pokud jde o možnosti individuálního nastavení zvuku. Samotná kvalita není vůbec špatná, ale prostor pro detailnější ladění audia by podle mě mohl být větší.
Celkově na mě ale ojetý Model Y působil velmi dobrým dojmem. I po 130 tisících kilometrech jde o moderní, rychlé a technologicky zajímavé auto, které dokáže překvapit nízkou spotřebou i praktičností. Pokud někdo uvažuje o vstupu do světa elektromobility a nechce investovat do úplně nového vozu, může být právě ojetá Tesla Model Y velmi zajímavou alternativou.