Fiat 131 Mirafiori byl nástupcem modelu Fiat 124 a v tehdejším Československu měl statut velmi luxusního vozu. Tomu odpovídala nejen cena, ale také to, že si ho oblíbili veksláci, lékaři a také Státní bezpečnost
Mirafiori patřilo ve své době na vrchol automobilového trhu a v omezeném množství se dováželo i do tehdejšího Československa, kde si jej však mohl pořídit málokdo. Důvodem byla především cena, která byla na tu dobu skutečně astronomická.
Auto pro vyvolené
V letech 1977 – 1982 byly do Československa dovezeny pouhé dva tisíce vozů, a to výhradně čtyřdveřových. Mototechna jich prodala v letech 1977 – 1980 celkem 456, zbytek pak nabízel podnik zahraničního obchodu Tuzex. O tom, že u nás Fiat 131 míval velmi luxusní status, svědčí i jeho vysoké ceny. Např. v roce 1978 stál v Mototechně 118.800 Kčs a Tuzex na jaře roku 1983 doprodával poslední vozy třetí generace Mirafiori 1600 CL dokonce za 31.100 bonů, tedy přibližně 171.000,-Kč (průměrná mzda v ČSSR tehdy byla okolo 2.400 Kčs). Jedno však měly všechny modely a provedení společné. Špatnou ochranu proti korozi. V Turíně používali na výrobu karoserií nepříliš kvalitní ocel ze Sibiře, kterou jim Sovětský svaz platil za licenční model Fiat 124, který vyráběla automobilka VAZ v Togliati jako Žiguli 2101.
Auto i na méně kvalitní vozovky
Své označení získalo Mirafiori podle místa výroby, továrny na předměstí Turína. Vynikalo moderními tvary výrazně hranaté samonosné karoserie. Fiat nabízel model 131 jako dvou a čtyřdveřový sedan, nebo kombi. Základní motor byl čtyřdobý řadový kapalinou chlazený zážehový čtyřválec, měl objem 1297 cm3 a rozvod OHV s pohonem vačky ozubeným řemenem z pryže a kevlaru. Byl umístěn vpředu a poháněl zadní kola. Fiat zvolil robustní konstrukci podvozku, která si poradila i s méně kvalitními vozovkami. Vážil od 965kg do 1020 kg dle motoru, výbavy a provedení.
Abarth vyhrával
Necelé čtyři roky po debutu, v sezóně 1978, pak přišel na trh o něco sportovnější model Supermirafiori s dvouvačkovými motory 1,3 a 1,6 litru. Měl luxusnější výbavu oproti běžným modelům, například výškově seřiditelný volant, elektronický otáčkoměr a vyhřívané zadní okno. Přední sedadla byla již všestranně polohovatelná a měla i lůžkovou úpravu. Na přání bylo možné dostat rádio, posuvnou střechu a v případě šestnáctistovky též klimatizaci. Výhradně čtyřdveřové Supermirafiori se zavazadlovým prostorem objemu 400 l se zvenčí odlišovalo hlavně velkými obdélníkovými reflektory a velkoplošnými plastovými nárazníky. Za zmínku také stojí úspěšné sportovní verze Fiat 131 Abarth s výkonem 158 kW, které vyhrály mistrovství světa v rallye v letech1977, 1978 a 1980.
Vzpomínky pamětníka
Na vůz Fiat Mirafiori vzpomíná i Petr Přikryl, ikona tehdejšího autobazarového světa: „Bylo to opravdu krásné a pohodlné auto. Jezdili s ním doktoři, herci a v klidu nenechával ani pražské veksláky. V neposlední řadě s ním jezdila i tehdejší StB. Povídalo se, že když na svém Mirafiori budete mít na levém zadním blatníku anténu z radiostanice, uvnitř vozu pověšenou zelenou bundu a u ruční brzdy kelímek od kremžské hořčice, můžete parkovat kdekoliv. Rozhodně to mohu potvrdit, protože jsem nikdy neměl s parkováním problém. A to ani v případě, že jsem na kelímek zapomněl. Několik Fiatů 131 jsem vyzkoušel a moc rád na ně vzpomínám. Hned k mému prvnímu zakoupenému Mirafiori mám navíc docela úsměvnou historku. Jednou totiž přijel prodat svého Fiata pán, který pracoval v podniku zahraničního obchodu KOVO v Libni, tedy kousek od našeho autobazaru. Auto bylo hezké, zachovalé a prodávající spěchal na prodej.
Prodané a "ukradené"
Cenu si určil takovou, že jsem prostě neodolal a domluvili jsme se, že ho koupím sám. Auto jsem zaplatil a prodávajícího jsem odvezl zpět do práce. Ten slíbil, že druhý den přiveze rezervní klíčky a nějaké drobnosti. V té době jsme jezdili na oběd právě do podniku KOVO, a tak jsem vzal čerstvě koupeného Fiata na první vyjížďku. Když jsme ale vyšli po obědě na parkoviště, tak tam auto nebylo. Hmm, asi nějaký žertík kolegů, pomyslel jsem si. Všichni se ale dušovali, že v tom prsty nemají. Z vrátnice jsem tedy nakonec zavolal VB. Ti asi po hodině čekání přijeli a začali vyšetřovat. Sepsali jsme protokol, zkoušeli jsme volat původnímu majiteli, ale ten telefon nezvedal. Prostě smůla. Zpět do práce jsem dorazil těsně před zavírací dobou, a co nevidím. Mirafiori stojí na mém místě. V kanceláři popíjí původní majitel kávu a vše se záhy vysvětluje. V práci si připravil zapomenuté klíčky, ale v tu chvíli mu volá manželka, zda na ní nezapomněl s odvozem k zubaři. Zapomněl nejenom na manželku, ale stejně tak i na to, že auto před pár hodinami prodal. Vyběhl ven, nastartoval zaparkovaného Fiata, kterého jsem tam ale už parkoval já, a odjel. Vše se tedy nakonec vysvětlilo a já si s Mirafiori užíval tisíce kilometrů.
Dobré kusy nejsou
Zejména pro zmíněnou korozi karoserie se Fiatů 131 dochovalo velice málo, a tak se stávají čím dál tím více cennějšími youngtimery. Především modely ve sportovním provedení. Prodejní ceny se pohybují od 1000 do 20 000 eur. Pokud o nějakém zachovalém Mirafiori víte, tak ho rozhodně kupte. Cena již pravděpodobně nikdy neklesne. Svezení vás překvapí, ale pozor, auto bez jakékoliv dnes známé elektronické asistence se chová jako baletka na ledě a snadno tak budete projíždět zatáčkami dveřmi napřed. Je to ale zážitek, ve kterém se vrátíte do časů, kdy tento model kraloval nejenom evropským trhům.“ Uzavírá svoje vyprávění Přikryl.
Atraktivní rozhovor v podcastu
Chcete si poslechnout téměř hodinový rozhovor s Petrem Přikrylem na téma „Autobazary před rokem 1989“? Najdete ho na platformě Spotify v podcastu s názvem „30 MINUT LAJFU“.
