Jezdí jako kurýr u jedné pražské kurýrní služby. Auto je jeho, náklady na PHM si hradí sám, a tak každý ušetřený litr nafty se počítá. V rozhovoru nám řekl, jak na to.
Milan Š. začal jezdit jako kurýr v době pandemie spojené s onemocněním Covid-19. Do té doby pracoval Milan jako manažer restaurace v jednom pražském hotelu, který však musel svůj provoz uzavřít. Složenky se však covidu nezalekly, dvouleté dítě si také nějaké finance vyžádá, a tak dal Milan na doporučení kolegy z hotelu a začal jezdit jako kurýr u rozvážkové služby. I po otevření ekonomiky ale u ježdění zůstal. Jaký je život kurýra a jak zvládá prudké zvýšení cen, nám prozradil v krátkém rozhovoru.
Milane, jaké byly tvoje začátky u kurýrní služby? Přeci jen je to úplně něco jiného než šéfovat restauraci velkého hotelu
To je pravda, ale začátky byly paradoxně mnohem jednodušší, než jaké to je teď. Praha byla tehdy úplně, ale úplně volná, na ulicích byl skoro nulový provoz. Nafta stála nějakých 27 korun a lidi byli strašně příjemní. Tím, jak byli zavřeni doma, tak ocenili jakýkoliv kontakt s vnějším světem. Neřešili zdržení v doručení, ani třeba chybějící položku v nákupu. Tehdy jsem se do té práce doslova zamiloval. A přiznávám, byly za to i dobré peníze.
No, a jak je to teď? Teď je to jiné?
Úplně jiné. Aktuálně je to strašně konkurenční prostředí. Roste počet doručovacích firem, provoz se vrátil do normálních kolejí, tedy do modelu, kdy je Praha permanentně neprůjezdná, lidi už nejsou tak příjemní, ale především se strašně zdražily náklady na provoz. Jezdím teď svým autem, na které jsem si vzal úvěr, a nafta je o neuvěřitelných 20 korun dražší než v době, kdy jsem začínal. Musím šetřit a hlídat si každý spotřebovaný decilitr, jinak bych se neuživil.
Ono je ale asi těžké šetřit v městském provozu palivo. Navíc, když vlastně pořád spěcháš
Jasně. Určitě neexistuje žádný návod, jak ušetřit 2 litry na 100 km. To je pravda. Dá se ale ušetřit na tom navýšení spotřeby, které právě městský provoz způsobuje. Když budeš dodržovat určitá pravidla, může být za měsíc tvoje spotřeba i o několik desítek litrů nafty nižší, než u kolegy, který spotřebu neřeší.
Prozradíš tedy nějaké tipy, jak ve městě snížit spotřebu?
Klíčový je výběr auta. Uvažoval jsem nad hybridem, ale to jsem hned zavrhl kvůli pořizovací ceně. Po pár týdnech zkoumání a porovnávání jsem nakonec vybral dva roky starý Citroen C4 Cactus 1,6 Blue HDi. Sice jsem chvilku zvažoval, jestli se nafta do města hodí a jestli nemám spíše zvolit benzínový tříválec 1,2 PureTech, ale protože jezdíme o víkendech i na delší výlety, zvítězila nakonec nafta. S autem jezdím už dva roky a nedám na něj dopustit. Ve městě se dostávám bez problémů na 4,8 litrů, mimo město potom jezdím za cca 4 litry.
No a další tipy? Jak s autem jezdit?
Předvídat, předvídat a zase předvídat. Nejezdit způsobem „brzda/plyn“ a pomalu zrychlovat. To zní sice možná jako nesmysl, ale někde jsem četl, že ideální je nezrychlovat tempem vyšším než 20km/h za 5 sekund. To dodržuji a funguje to skvěle. Když to jenom trochu jde, držím si stálou rychlost. Tak budu někde o minutu později, to nevadí. Důležité je držet stálé tempo, i když je třeba Jižní spojka v Praze nějakou náhodou volná. Nenechat se unést a razantně neměnit rychlost. To, že mám správně dofouknuté pneumatiky, beru jako samozřejmost.
A co systém Start/Stop. Ušetří palivo?
Tady se musím přiznat, že ho vypínám. Reálně jsem přínos tohoto systému na spotřebu neměřil, ale myslím, že neustálé zapínání a vypínání motoru zrovna moc úsporné nebude. Ale třeba se mýlím…