Označení Superb se v dokumentech automobilky poprvé objevilo 22. října 1934. Výroba odstartovala na jaře 1935 a do roku 1949 sjelo z linky téměř 900 Superbů. Na ty další si však zákazníci museli počkat až do roku 2001
Škoda Superb, vrcholný model mladoboleslavské automobilky, je na trhu již 20 let: 11. září 2001 debutoval na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem 4,8 metru dlouhý sedan s velkorysým prostorem pro posádku, výkonnými a úspornými motory a řadou bezpečnostních i komfortních prvků výbavy. Aktuální třetí generace je dostupná jako liftback či kombi, též s pohonem 4×4 a jako plug-in hybridní Superb iV.
Foto: Škoda Auto; Jiří SoukupMladoboleslavská automobilka, jejíž základy byly položeny před Vánocemi 1895, má s vozy střední a vyšší třídy dlouholeté bohaté zkušenosti. Již v roce 1907 vyrobila luxusní automobil Laurin & Klement typu FF s řadovým osmiválcem vlastní konstrukce, později produkovala velmi kultivované motory se sofistikovaným šoupátkovým rozvodem systému Knight. V období 1925 až 1936 používal prezident Tomáš Garrigue Masaryk limuzínu Škoda Hispano-Suiza, oblíbenou i u řady dalších osobností té doby. Na přelomu 20. a 30. let nabízela továrna z Mladé Boleslavi poměrně širokou paletu luxusních šesti- a osmiválcových automobilů Škoda 633, 645, 650 a 860.
Jak vybrat ojetou Škodu Superb v částce do 100 tisíc korun
Synonymem vlajkové lodi české značky se však měl stát až nový model s výstižným označením Superb. To se v interních dokumentech automobilky poprvé objevilo 22. října 1934 a můžeme je přeložit jako „krásný, špičkový nebo skvostný“. Sériová výroba odstartovala na jaře 1935 a do roku 1949 sjelo z linky téměř 900 automobilů Škoda Superb pěti základních typů. Šlo o šestiválce 640 Superb (1934-1936), Superb typ 902 (1936), Superb typ 913 (1936-1939), Superb 3000 OHV, typ 924 (1938-1949) a dále Superb 4000, typ 919 (1938-1940) s motorem V8. Mnohé nesly zakázkové karoserie, respektující individuální přání náročných zákazníků.
Před 20 lety se dynamický rozvoj značky Škoda, umožněný po roce 1991 jejím začleněním do globálně aktivního koncernu Volkswagen, symbolicky projevil uvedením nové vlajkové lodi s oživeným označením Superb. Po zástupci nižší střední třídy Octavia (1996) šlo o návrat do střední třídy. Počátkem září 2001, ještě před oficiální výstavní premiérou, si nový vůz Škoda Superb na středočeském zámku Lány osobně vyzkoušel Václav Havel, tehdejší hlava státu a celoživotní fanoušek automobilů.
Foto: Škoda Auto; Jiří SoukupV úterý 11. září 2001 pak ŠKODA Auto svou novou modelovou řadu představila veřejnosti na autosalonu IAA ve Frankfurtu nad Mohanem. Sedan Superb disponoval rozvorem 2803 mm a vnějšími rozměry 4803 x 1765 x 1469 mm. Přední kola poháněl některý ze tří nabízených zážehových a dvou vznětových motorů. Šlo o čtyřválce 2,0/85 kW (115 k) a 1.8 Turbo/110 kW (150 k), případně vidlicový šestiválec 2,8 V6/142 kW (193 k), s nímž SUPERB dosahoval rychlosti až 237 km/h. Poslední dva uvedené motory disponovaly pětiventilovou technikou. Zákazníky preferující nízké provozní náklady oslovil turbodiesel 1,9 TDI/96 kW (130 k) s normovanou spotřebou 5,7 l na 100 km. Alternativu představoval šestiválec 2.5 TDI/114 kW (155 k), standardně vybavený šestistupňovou přímo řazenou převodovkou. Obě jednotky V6 bylo možné objednat i s pětistupňovou samočinnou převodovkou Tiptronic.
Vůz Škoda Superb vynikal moderní konstrukcí s řadou účinných bezpečnostních prvků. Brzdová soustava byla standardně vybavena systémy ABS a EDS, k dispozici byl též protiprokluzový systém ASR. Zvláště výkonné šestiválcové verze těžily z výhod tehdy ještě nepříliš rozšířeného elektronického stabilizačního systému ESP s brzdovým asistentem. Vysokou bezpečnostní úroveň tříprostorové karoserie sedan umocnila čtveřice standardně dodávaných airbagů, dvou čelních plus bočních u předních sedadel. Hlavové vaky, chránící cestující na obou řadách sedadel, byly nabízeny na přání. K moderním prvkům potvrzujícím zvyšování úrovně vozů Škoda patřily také bi-xenonové světlomety s ostřikovači, elektrické nastavování i vyhřívání předních sedadel, samočinná klimatizace Climatronic nebo navigační systém s barevným displejem.
První sériový vůz Superb sjel z výrobní linky v závodě Kvasiny, modernizovaného nákladem asi 200 milionů eur, 1. října 2001. Do konce roku vzniklo 581 kusů, na jaře 2002 se komfortní sedany dostaly k prvním zákazníkům. Značka Škoda jim tehdy začala poskytovat doživotní záruku mobility. Úspěšná kariéra první novodobé generace modelu Škoda Superb, lemovaná řadou prestižních ocenění a dalších úspěchů, se završila v roce 2008. Celkem vzniklo více než 136 000 kusů. Kromě závodu v Kvasinách sjížděly také z linek v Číně, na Ukrajině a v Kazachstánu.
V březnu 2008 byla v Ženevě představena druhá generace. Rok po uvedení základního liftbacku s inovativním otevíráním pátých dveří Twindoor rozšířila nabídku karosářská varianta Superb Combi. V období 2008 až 2015 vzniklo přes 618 000 vozů Superb druhé generace. Například britský časopis Top Gear ji v roce 2009 označil za „Luxusní auto roku“.
Třetí generace vozu Škoda Superb zaujala po své pražské premiéře z února 2015 nejen velmi působivým designovým jazykem, ale také ještě velkorysejší nabídkou prostoru, inovativními asistenčními systémy a zvýšeným důrazem na ochranu životního prostředí. Premiéru ve vozech Škoda slavil adaptivní podvozek Dynamic Chassis Control (DCC), parkovací asistent nebo třízónová klimatizace. Ještě v témže roce přibyla karosářská verze Superb Combi. Na podzim 2019 se navíc v Kvasinách rozeběhla výroba plug-in hybridního provedení Superb iV se systémovým výkonem 160 kW (218 k) a dojezdem až 62 km v čistě elektrickém módu (WLTP). Dosud vzniklo více než 700 000 kusů aktuální generace vozu Škoda Superb.
Během 20 let se pro některou ze tří novodobých generací modelu Škoda Superb rozhodlo téměř 1,5 milionu zákazníků.
Kde jsou ty časy, kdy Superb nabízel šestiválcové i osmiválcové motory a zakázkové karoserie
