Projíždět obytnou zónou více než trojnásobkem povolené rychlosti je opravdu nehoráznost a vrchol arogance. Obyvatelé jedné obce pár kilometrů od Prahy se rozhodli situaci sami řešit.
Obytná zóna má svoje specifika a platí v ní v principu stejná pravidla jako v pěší zóně. Ovšem s několika výjimkami. Třeba to, že v obytné zóně je možné si hrát i na silnici. Tuhle klíčovou věc si ale mnoho řidičů neuvědomuje, a v obytných zónách jezdí tak, jako kdyby to byla normální silnice. Mnohdy ale ani to ne. Například ve středočeských Kochánkách, rodišti motocyklového závodníka Františka Šťastného, se někteří řidiči prohánějí obytnou zónou i trojnásobkem povolené rychlosti. Místní si to nenechali líbit a rozhodli se proto tomuto nebezpečnému nešvaru sami zasáhnout.
Nemusíme tady mít policejní radar. Jestliže je ulice dlouhá cca 200 metrů a auto jí projede za 12 sekund, je zřejmé, že jelo skoro 3x rychleji než je v obytné zóně povoleno
Petr V.; Kochánky
Přes místní obytnou zónu si totiž někteří řidiči zkracují cestu do okolních vesnic nebo na nájezd na dálnici D10. Na tom by asi nebylo nic špatného, do obytné zóny se může vjíždět. Problémem je ale to, že drtivá většina řidičů si rovnou, přes 200 metrů dlouhou ulici bez zaparkovaných aut, plete se závodní dráhou a jezdí tudy mnohdy i trojnásobkem povolené rychlosti. Ta je ale v obytné zóně výrazně omezena, a to na 20km/h. Přitom třeba v ranních hodinách vycházejí z domů po obou stranách ulice děti do školy, odpoledne si na ulici hrají, procházejí tudy maminky s kočárky. Nebezpečné situace jsou čím dál tím častější, místní se proto rozhodli, že budou věc řešit po svém.
Instalace zpomalovacích retardérů je zdlouhavá věc a podléhá náročnému legislativnímu řízení, přesto se místní rozhodli, že „retardéry“ na ulici postaví. Stačilo pár papírových krabic rozestavěných na ulici tak, aby projíždějící vozidla byla nucena zpomalit, a provoz se hned zklidnil. Takové řešení je však bohužel pouze dočasné a není na něm nic systémového. Možná by ale stačilo, kdyby obec zajistila občasné měření rychlosti v obytné zóně a bylo by po problémech. Ulicí projíždějí většinou jenom ti, kteří to v obci znají, takže informace o tom, že „...v Kochánkách se měří...“ by se po okolí rychle rozkřikla.
Nejlepším řešením by pochopitelně byly zpomalovací sloupky, které by museli řidiči objíždět. Potom by už třeba ani tuhle „zkratku“ nevolili. Ona totiž ušetří jen pár stovek metrů. Ovšem vůbec nejúčinnějším řešením by bylo to, kdyby si řidiči nehráli na závodníky, projeli obytnou zónou povolenou „dvacítkou“ a nikoho neohrožovali. Takhle je jen otázkou času, kdy může dojít k nějakému neštěstí.
Máte podobné zkušenosti s nekázní řidičů v obytné zóně? Napište nám do diskuze.
