Před některými českými supermarkety se začínají stále častěji objevovat dobíjecí stanice, na kterých si zákazníci mohou dobít svůj elektromobil zcela zdarma. Majitelé aut se spalovacím motorem to ale cítí jako křivdu.
Postavit dobíjecí stanice na místech, kde se majitel elektromobilu musí alespoň 30 minut zdržet kvůli jiné své aktivitě, dává logický smysl. Před posilovnami, kinosály, plaveckými stadiony, fitness centry, restauracemi a úřady se tak dobíjecí stanice začínají objevovat čím dál tím častěji. Stranou nemohla samozřejmě zůstat ani nákupní centra, v jejichž podzemních garážích už najdete dobíječky naprosto běžně. Zatímco nakupujete, sedíte v kině nebo se potíte v posilovně (tohle ale vlastně už skoro rok asi nikdo nezažil), můžete svého elektrického miláčka dobíjet.
Často vidím před supermarketem ve frontě i čtyři nebo pět elektromobilů, které čekají na dobití zdarma. Tak se obchodníků ptám, proč my ostatní nedostaneme třeba poukázku na benzín?
Jan Smékal; TestyOjetin.cz
Se stejnou logikou přišli i provozovatelé supermarketů, které nejsou součástí nákupních center. Na svých venkovních parkovištích tak začala vznikat parkovací místa s dobíjecími stanicemi. Jednoho dne ale někoho napadlo, že by takové dobíjení mohlo být pro zákazníky supermarketu zdarma, a na problém bylo zaděláno. Kromě toho, že je takové dobíjení velmi často zneužíváno řidiči, kteří v obchodě vůbec nenakupují, začínají se majitelé vozů se spalovacím motorem ptát, zda se nejedná o diskriminaci a zvýhodňování jedné zákaznické skupiny před druhou.
Ono takové plné dobití elektromobilu může totiž klidně znamenat i částku kolem 500 korun (pochopitelně podle tarifu). V principu to tedy znamená, že zákazník, který si v prodejně koupí například dva pomeranče, dostane nabití zdarma za několik stokorun, ale jiný zákazník, který přijel autem se spalovacím motorem, nedostane nic, i kdyby si těch pomerančů koupil celou paletu.
A že je dobíjení zdarma velmi často zneužíváno potvrzuje i fakt, že dobíjecí místa jsou u některých obchodů téměř permanentně obsazena vozidly, jejichž řidiči v obchodě nenakupují, ale posedávají v autě, popíjejí kávu nebo se s telefonem u ucha procházejí kolem. Na sociálních sítích navíc údajně existují skupiny majitelů elektromobilů, kteří se navzájem domlouvají, a na nabíjecí stanice najíždějí jeden po druhém v přesně domluveném čase, aby se u dobíječky vystřídali. Skuteční zákazníci obchodu jsou tak často téměř bez šance svůj elektromobil dobít.
Jako marketingová podpora prodeje zboží v konkrétním obchodě – proč ne. Ale zneužívání možnosti dobíjení zdarma jen proto, aby majitel elektromobilu nemusel za dobíjení platit, zvedá ze země otázku, proč si takový vůz vlastně kupoval, když nemá na jeho provoz. Druhou otázkou je potom samozřejmě to, proč je takto zvýhodňována pouze skupina vlastníků/provozovatelů elektromobilů. Obchody by tuto citlivou otázku paradoxně vyřešily tak, kdyby nevázaly možnost nabíjet zdarma na sdělení, že to mohou využít pouze jejich zákazníci. Na názor jsme se zeptali tiskového mluvčího společnosti Lidl, která u svých nových prodejen má bezplatné nabíječky pro elektromobily. Ten však ponechal naše dotazy bez reakce.
Máte nějakou zkušenost s dobíjením zdarma? Napište nám do diskuze.
