Tato dvě auta se k nám dostala prakticky ve stejnou dobu, tak jsme se rozhodli, že uděláme menší porovnání. Takže otázka „Vyplatí se mi připlatit a mít kombík?“ bude možná pro mnohé zájemce o tohle auto zodpovězena.
Foto: Martin FilipiFoto: Martin FilipiObě auta jsme měli k dispozici ve výbavě GT Line, kde byl v době, kdy tyto vozy přišly na český trh, cenový rozdíl u základních verzí 45.000,- Kč. Výbava GT Line obsahovala například sportovní sedadla vpředu, hliníkové pedály a lišty prahů dveří, navigaci, nebo také Full LED Technology (přední světlomety Full LED s automatickou výškovou regulací, přední LED mlhové světlomety a dynamická směrová světla). Uvnitř vozu obou verzí prakticky nenajdete žádný rozdíl.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ TEST PEUGEOT 308 CC. DNES UŽ SE NEVYRÁBÍ...
Foto: Martin FilipiFoto: Martin FilipiMotorizaci jsme měli u klasické verze benzínovou, konkrétně pak 1.2 PureTech 130, u prodloužené verze to byla naopak nafta a motor 1.5 BlueHDi 130. Po nastartování si všimnete, že stejně jako u většiny Peugeotů, tak i tady je obrácený otáčkoměr (viz. foto). Přemýšlel jsem, jestli to má nějaké konkrétní využití, ale je to spíš designový prvek, který se mi však osobně příliš nelíbí. Další „vtipná“ věc, která se týká otáčkoměru, nastane, pokud zapnete sportovní režim. Po stisknutí tlačítka SPORT se totiž tachometr a otáčkoměr zbarví do červena. Jenže je to stejná červená, která vyznačuje hranici omezovače na otáčkoměru. Tím pádem nevidíte, v jakých otáčkách je omezení. Na druhou stranu, obě auta byla vybavena automatickou převodovkou, a ta vás přes omezovač stejně nepustí, takže ve výsledku by to možná mohlo být jedno.
Foto: Martin FilipiFoto: Martin Filipi
Co mi ale jedno nebylo, to byl „sportovní“ zvuk, který byl do interiéru vozu pouštěn z reproduktorů. Ten se totiž opravdu nepovedl a zní strašně uměle, což je velká škoda. Jízdní vlastnosti má ale třistaosmička velmi dobré. Automatická převodovka funguje skvěle, můžete také řadit i velkými „pádly“ pod volantem. Obě auta tak dokáží jet velmi svižně. Menší verze o trošku líp, protože je lehčí a menší. Na výběr máte také tři jízdní módy. Jedná se o výše zmíněný SPORT, který sice přidá dost zvláštní zvuk do interiéru, ale plynový pedál se stane citlivější a jízda je tak „závodnější“. Dále NORMAL mód a mód ECO, který vám pokaždé zapne systém START/STOP (takže jsem ho hned zase vypnul).
Foto: Martin FilipiFoto: Martin FilipiNejvětší dilema je tedy asi o tom, jestli potřebujete větší kufr. Základní verze má velikost zavazadlového prostoru 470 litrů, maximální kapacita je pak 1309 litrů. U prodloužené verze to je potom 610 litrů, při sklopení opěradel je to potom dokonce 1660 litrů. Z osobní zkušenosti musím říci, že kdybych se rozhodoval jenom mezi velikostí auta, tak volím kratší verzi. Jednak proto že objem 470 litrů opravdu pro většinu přepravních potřeb dostačuje, a také proto, že auto je víc „ovladatelné“ a je s ním tak poněkud komfortnější jízda. Navíc s ním zaparkujete snad všude. Ono i když se to nezdá, tak pokud zrovna nebudete stěhovat jídelní stůl, tak menší třistaosmička je ve skutečnosti docela velká.
Základní cena námi testovaného auta byla v době uvedení na český trh 510.000,- Kč za menší verzi. Verze SW stála v základu 600.000,- Kč. Za příplatek 90.000,- Kč se pak dala pořídit verze s naftovým motorem s totožným výkonem. V redakci jsme se tak shodli, že pokud mám tři děti a jezdím každý víkend na chatu, tak beru kombíka. Jsme pár s jedním malým dítětem, který jezdí po městě a občas na výlety, bereme krátkou verzi…