Víte, proč dvě třetiny dovezených Golfů do východního Německa bylo prodáno v Berlíně? A že se Golf prodával na černém trhu až o 10 tisíc marek dráž? Auto ze „západu“ bylo totiž nesplnitelným snem pro drtivou většinu obyvatel zemí tehdejšího východního bloku.
Vozy z kapitalistické ciziny se na východoněmeckých silnicích samozřejmě tu a tam objevovaly, nicméně jednoznačně převládala záplava šedých Trabantů a Wartburgů. A právě Wartburg byl jedním z nejvíce zastoupených vozů na německých silnicích. Aut ze Západu bylo samozřejmě zoufale málo, takže pouze 10000 občanů NDR se od roku 1978 mohlo pyšnit tím, že vlastní Volkswagen Golf. Fronty před prodejnami, kde se očekávalo, že budou mít Golfy na prodej, dosahovaly několika stovek metrů a mnohdy čítaly až 700 lidí. A to i přes to, že ceny dosahovaly závratných výší. Podle motoru a výbavy stál totiž VW Golf od 27.000 do 31.500 východoněmeckých marek. Na černém trhu se pak Golfy prodávaly dokonce o deset tisíc marek dráž.
VW Golf jako PR pro komunisty
Zajímavým trikem německých komunistů bylo to, že plné dvě třetiny dovezených Golfů nabídli zájemcům z Berlína. Důvod byl jasný – chtěli, aby se komunistická část Berlína jevila jako barevné a moderní město, kde jeho obyvatelé jezdí v moderních vozech. Golf tak měl plnit jakousi „PR aktivitu“ německým komunistům. Takovou službu jim Wartburg samozřejmě nabídnout nemohl. Zastaralý byl totiž již v době svého vzniku. Rámová konstrukce a dvoutaktní motor – to byla pro vyspělý automobilový svět dávno zastaralá technologie. Wartburg sice mohl mít pod kapotou čtyřválcové motory, nabízela se spolupráce s Dacií i Škodou, vedení NDR však podobné návrhy odmítlo a na trh uvedlo auto ve tvaru cihly, na které je položená dlažební kostka.
Golf vážil pouze 808 kg
Když obě auta postavíme vedle sebe, bude se možná někomu Golf jevit poněkud anorekticky. Karoserie z tenkých plechů, hliníkové disky, duté páčky pod volantem, výplně dveří z papier-mâché, atd… To vše mělo za následek, že Golf 1 vážil pouhých 808 kilogramů. Vůz s velkými okny navíc působil velmi vzdušně, prostorně a elegantně. V prvních modelech chybělo centrální zamykání, klimatizace a elektrické ovládání oken. To ale zájemcům z východního Německa nikterak nevadilo. Takové prvky komfortní výbavy v té době totiž žádný vůz východního bloku neměl a nikdo z východních Němců to v Golfu proto ani neočekával. Motor ve VW Golf měl výkon 50 koní a s 800 kg váhy si poradil docela snadno. Měl relativně tichý chod, takže po delší cestě nebyli cestující unaveni hlukem z kabiny.
Rekordní kufr u Wartburgu
Wartburg ale převyšoval Golfa v objemu zavazadlového prostoru. Zatímco Golf disponoval objemem 350 litrů, Wartburg měl rekordních 525litrů. Navíc skoro každý druhý Wartburg měl nainstalované tažné zařízení. Prostě proto, že ve východním Německu každý pořád někam něco stěhoval. Ale také proto, že dostat něco těžkého přes vysokou hranu zavazadlového prostoru bylo opravdu velmi obtížné. A pak tady byla také jedna velmi důležitá věc, která Wartburg přibližovala běžným lidem z východního Německa – mohl ho opravit v podstatě každý, kdo trochu rozuměl autům a měl doma šroubovák, kladivo a kleště. Podvozek Wartburgu byl jako dělaný na panelové dálnice v tehdejší NDR. Měkce pohlcoval všechny nerovnosti až se chvílemi mohlo zdát, že sedíte v nějakém francouzském voze.
Dvoutakt a řazení pod volantem
Reng-deng-deng-deng – pamatujete na tenhle charakteristický zvuk Trabantů a Wartburgů? Stejně tak jako na neprostupný dým, který se každým dvoutaktem objevil? Obzvláště v zimním období bylo velmi obtížné s dvoutaktem jezdit a ještě obtížnější bylo jet za ním. Motor se ne a ne ohřát a tak řidič musel pedálu plynu pomoci tzv. sytičem. Jakmile se motor ohřál a udržoval se ve vysokých otáčkách, dalo se s Wartburgem jezdit docela svižně. Z nuly na 100km/h to zvládl za 21 sekund a jen tak tak dosáhl na maximální rychlost 130km/h. Čtyřrychlostní převodovka měla řadící páku pod volantem, což zejména českým řidičům zvyklým na škodovky nebo moskviče, dělalo ze začátku potíže. Ani samotné řízení nebylo snadné. Udržet v hraničních situacích Wartburga na silnici vyžadovalo opravdu velké řidičské umění.
Wartburg ve stodole?
Ptáte se, které auto bylo v té době lepší? To snad ani netřeba zdůrazňovat. Wartburg vycházel ze svého předchůdce z roku 1966 a bylo to na něm samozřejmě znát. Nicméně dnes má své kouzlo a vozy v perfektním stavu po renovaci se prodávají i za částky kolem 15.000 EUR. Nemáte náhodou u dědy ve stodole nějaký takový kousek schovaný??
