Velmi často se hovoří o tom, jak správně na sněhu či náledí jezdit. Jak je to ale s bezpečným parkováním třeba na horách nebo zledovatělé silnici?
Velmi důležitý je výběr parkovacího místa. Při tom je nutné zvážit, aby vozidlo nepřekáželo ostatním a pamatovat na odjezd z parkoviště. Zásadně je třeba zaparkovat automobil jen v místech k tomu určených. Naopak opatrnost je na místě v případě, že je parkoviště již přeplněné a nezbylo by než zaparkovat vozidlo na místech, která jsou určena k příjezdu na parkovací plochu či výjezdu z ní. Může to být v rozporu s pravidly silničního provozu a navíc takto odstavený vůz může být nepříjemnou překážkou pro ostatní motoristy, ale také může komplikovat provádění pravidelné údržby plochy a odklízení sněhu z ní.
To, že někde NENÍ umístěna zákazová značka, ještě neznamená, že se zde může parkovat. Zákon o silničním provozu jednoznačně stanoví, že při stání musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 metry pro každý směr jízdy. Na obousměrné silnici to tedy v součtu dělá minimálně 6 metrů.
Řidič i spolucestující musí být schopni z vozidla bezpečně vystoupit. Je třeba pamatovat i na prostor pro nastoupení cestujících do automobilů, vedle nichž stojíme. Vzájemný odstup by měl být alespoň tři čtvrtiny metru. Pozor však na vozidla, na nichž je umístěn "Parkovací průkaz označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou". Může se jednat o automobil přepravující například vozíčkáře či jinou osobu s pohybovým postižením. V těchto případech raději ponechme odstup minimálně jeden metr.
Co udělat pro to, aby nám po zaparkování ve svahu automobil neujel?
Řádně zajistit automobil parkovací brzdou, při stání předkem směrem do kopce zařadit první rychlostní stupeň, v opačném případě zpátečku. Parkujeme-li ve strmém kopci a chceme-li mít jistotu, že vozidlo v případě samovolného rozjetí nezpůsobí žádný karambol, můžeme stočit přední kola směrem k okraji silnice. Pokud však parkujeme v opravdu strmém kopci, například na příjezdové cestě k chalupě, je dobré podložit jedno z kol klínem či cihlou.
Bezpečný výjezd ze zasněženého či namrzlého parkovacího místa
Vždy je dobré alespoň letmo zkontrolovat, na jakém povrchu parkujeme. Jestliže je vedle vozidla sněhová vrstva (vzniklá například průjezdem sněhového pluhu), určitě se vyplatí sáhnout do zavazadlového prostoru pro lopatku a sníh odházet. V případě, že vyjíždíme z řady podélně parkujících vozidel, mezi nimiž jsou malé odstupy, totiž může namrzlá vrstva sněhu, kterou se budeme snažit pod plynem překonat, způsobit nepříjemné překvapení v podobě odhození našeho vyjíždějícího vozu na vedlejší automobil. Na zasněženém či dokonce namrzlém povrchu v každém případě citlivě s pedálem plynu i spojky. Protáčející se hnací kola auta výrazně zhoršují jeho řiditelnost.
Parkování na horách
Určitě s sebou do hor vezměte smetáček. Řidiči totiž nesmějí usednout za volant vozidla, na němž je námraza či sníh zabraňující výhledu z místa řidiče vpřed, vzad i do stran. Také je zakázáno řídit vozidlo, na kterém je led, jenž by v případě uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu. Smetáček se bude hodit i na očištění vnějšího osvětlení vozidla. Neviditelné vozidlo, špatně viditelná brzdová světla či blinkry mohou být pro bezpečnost provozu velkým nebezpečím, navíc by to bylo v rozporu s pravidly silničního provozu. Rozhodně nezapomeňte na kvalitní škrabku ledu. Doporučujeme vzít také pytlík s pískem na podsypání hnacích kol na namrzlém povrchu.
