Vypadalo to jako dobrá koupě. Na první pohled velmi pěkná audina stála v jednom z větších českých autobazarů s cenovkou, která se nedala odmítnout. Ale odmítnout jsem měl. Cena byla totiž v reálu o téměř 100 tisíc vyšší.
Koupě prémiové ojetiny v autobazaru může být hodně velké riziko. Vždy si proto nechte auto před nákupem zkontrolovat ve značkovém servisu. Jinak se může stát, že výhodná koupě bude vaše noční můra. Možná jsem měl smůlu, možná to v bazaru věděli, ale ať tak či tak, pěkně jsem naletěl a stříbrnou audinu koupil.
Hned první týden provozu se ukázalo několik závad, které při nákupu auta v bazaru nemáte šanci zjistit. Třeba, že nevyhřívá zadní okno, sedačka řidiče nedrží při určitém zatížení opěradla v nastavené poloze, nebo že je "načnutý" dvouhmotový setrvačník. V dalších týdnech se navíc odporoučela řídící jednotka zámku řízení a také tzv. komfortní řídící jednotka, která neustále vybíjela baterii a u zaparkovaného auta občas sama stáhla všechna okénka, nebo odklopila víko kufru.
Ačkoliv bylo auto údajně kupované v ČR a mělo mít tedy českou specifikaci, nebylo tomu tak. Původní majitel velmi lajdácky nahrál do infosystému češtinu, která však nezobrazovala některé znaky a ovládání hlasem bylo v podstatě nemožné. Když připočtu koupi letních pneumatik, protože v srpnu kupované auto mělo zimní obutí, nasypal jsem do auta dalších 95 tisíc korun. Říkáte, že jsem měl auto reklamovat? Reklamoval jsem. Ale bez úspěchu. C´est la vie...
Ale abych jen nehanil. Vlastnil jsem několik audin a jezdil jsem snad úplně všemi modely, které automobilka vyrobila - od A1, přes Q7 až po R8 (tenhle kousek jsem měl sice jen na několik dní, ale stálo to za to...). Tohle Audi A6 ale bylo první auto s kruhy ve znaku, u kterého se objevily problémy. V rodině nám dokonce stále jezdí Audi A3 Sportback s automatem, kterou jsme kupovali jako novou v roce 2006. Ani po dvaceti letech provozu se u auta neobjevila žádná závada. Jezdí jako nové a jen se mění olej, destičky a pneumatiky. Jasně, auto už je dost nemoderní, ale stále funguje jak má,
Sám jsem například jezdil rok s Audi A6 3,0 TDI quattro do které jsem ještě namontoval PowerBox a zvýšil tak výkon skoro na 300 koní. Během toho roku jsem s autem najel cca 80 tisíc kilometrů a neobjevila se žádná závada. Zdá se tedy, že jsem měl s touhle ojetou A6 jen smůlu na kus a předchozího majitele, který autu asi moc péče nedal.
Po všech peripetiích jsem s autem nakonec najezdil skoro 50 tisíc kilometrů a zdá se, že po opravách v servisu je vše tak, jak má být. Se spotřebou se pohybuji někde kolem 6,5l/100km, kdy cca 1/3 jezdím ve městě a zbytek dálnice. Ale autu už nějak nedůvěřuji. Kdoví kdo s ním jezdil a jak se k autu choval. Aktuálně se proto chystám auto prodat. Bude to velký finanční propadák, ale to se nedá nic dělat. Neměl jsem šetřit na nepravém místě a měl jsem auto raději koupit u značkového prodejce ojetých audin.
Další auto bude ale zase Audi. Ta značka dělá opravdu kvalitní auta, jen se někdy občas někde něco nepovede, resp. ne každý majitel se k autu chová pečlivě. Tentokrát ale už nebudu volit dvoulitr s manuálem a vrátím se k šestiválcovému třílitru s automatem. Přeci jen 180 koní není na tak těžké auto úplně dostačujících. To třílitr si s těžkou A6 poradí mnohem lépe a řekne si jen o cca 1,5 litru na 100 km více.
