Vyrazit s kemperem na hory je aktuálně asi jediná možnost, jak si užít trochu toho svobodného cestování. Pro nezkušené cestovatele se ale takový výlet může velice snadno změnit v napínavé dobrodružství.
Je to velmi lákavé. Současné moderní kempery totiž disponují nejen pohodlnou postelí pro dva a více lidí, ale také vařičem, sprchou s teplou vodou a samozřejmě topením. Na internetu lze najít několik platforem, kde si vhodné auto k zápůjčce vybere asi opravdu každý zájemce o tento způsob cestování. My jsme si v aplikaci Campiri vybrali jeden z těch levnějších modelů a vyrazili na týdenní putování po českých horách.
Levný model ale neznamená špatný, nebo chudě vybavený. V autě s nájezdem necelých 50 tisíc kilometrů nás čekalo pohodlné dvojlůžko, plynový vařič, sprchový box i WC. Na výlet ve dvou naprosto dostačující. Zabalili jsme nutné oblečení, několik filmů do notebooku, láhev dobrého vína a hurá do hor. Vyjížděli jsme za slunečného rána a vůbec netušili, jak velké dobrodružství to nakonec bude.
Základem je vědět, kde a jak se v kemperu vše ovládá. Pak si takové cestování opravdu užijete
Jan Smékal; TestyOjetin.cz
První nečekaná situace nastala v Beskydech, kde se při jízdě rozsvítila kontrolka upozorňující na nutnost doplnit motorový olej. Nebyl by to žádný velký oříšek k řešení, kdyby ovšem v našem autě nebyl olej s ne příliš běžnou specifikací. Vše bylo navíc umocněno faktem, že na horách to není jako na dálnici, kde je pumpa každých třicet kilometrů a vždy má velký výběr olejů. Tady jsme museli hodně hledat a googlit na internetu, abychom zjistili, jaké alternativy můžeme použít. Nakonec jsme to zvládli a pokračovali v roadtripu.
Nebyli jsme ale sami, koho napadlo vyrazit na hory v kemperu nebo karavanu. Na horských parkovištích byly desítky dalších nadšenců tohoto druhu cestování a tak jsme se rozhodli přenocovat mimo civilizaci. Zapínáme topení na plný výkon, naléváme sklenku vína a pouštíme film. Parádní romantika byla přerušena asi ve tři hodiny ráno hlasitým cvaknutím. Zkušení ten zvuk znají, my nikoliv a tak jsme spali dál. Ráno se ukázalo, že došel plyn v bombě a topení přestalo tedy topit. Bohužel, pokles teploty způsobil, že se otevřel bezpečnostní ventil vodovodního potrubí, aby se vypustila všechna voda, která by jinak mohla zamrznout a potrubí poškodit. Chytré. Ale mělo to háček. Vlastně dva.
Za prvé jsme byli bez vody, což by se dalo k nejbližší benzínové pumpě vydržet, ale za druhé, a to bylo horší, voda, která z nádrže vytekla, zamrzla přesně v tom rygolu, ve kterém bylo zadní kolo našeho auta, a to tak bylo z velké části uvězněno v ledovém bloku. Kolo se po chvíli podařilo uvolnit, plynovou bombu vyměnit a mohli jsme vyrazit k pumpě pro vodu. Ale protože jsme nezkušení kempeři i tady nás čekalo nemilé překvapení.
Doplňování vody nebylo příliš jednoduché. U pump nebyla přípojka, takže jsme vodu nosili v konvích. Jedna konev, pět konví, dvanáct konví… Zdálo se, že nádrž na vodu jsme konečně doplnili a tak vyrážíme na další výlet. Jenže ouha, za autem mokrá stopa, voda někde vytéká. Bylo jasné, že to bude tím bezpečnostním ventilem, jenže ani po hodinovém pátrání jsme nepřišli na to, kde se ukrývá. Z trápení nás vysvobodil až kolega kemper, který jel náhodou kolem a ukázal nám, že ohřev vody i s bezpečnostním ventilem se ukrývá pod sedadlem. No, to bychom tam asi byli dodnes.
Výlet byl nakonec super. I přes trochu dobrodružnější průběh jsme si to náležitě užili. Jenom případným následovníkům z řad kemperových začátečníků doporučujeme pořádně se seznámit s tím, jak a kde se mění plynové láhve, jak se ovládá vypouštěcí ventil na vodu, kde je ukrytý a s dalšími nástrahami, které s sebou takový způsob cestování přináší. Jedině tak si krásnou cestovatelskou svobodu užijete naplno.
